Geoinformace ve veřejné správě 2021

3.5.2021 - 4.5.2021

Přehled autorů

Abstrakty

GEOINFOSTRATEGIE+ „ROSTEME“

Coufalová Jitka
Ministerstvo vnitra

Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice po roce 2020 (dále jen „GeoInfoStrategie+“ kontinuálně navazuje první GeoInfoStrategii a právě je vytvářena týmem odborníků z klíčových ministerstev, zástupce vysokého školství a zástupce komerční sféry, vše v gesci Pracovního výboru pro prostorové informace na MV ČR. V rámci příspěvku budou představeny hlavní vize a globální cíl, členění do 4 strategických oblastí a dále pak do jednotlivých strategických cílů. GeoInfoStrategie+ je připravována tak, aby byla v souladu se souvisejícími nadřazenými dokumenty (Digitální Česko), podpořila stávající zásadní projekty s národním dopadem (příprava zákona o NIPI, INSPIRE, národní geoportál, DTM, BIM, digitalizace stavebního řízení a územního plánování, dopravní systémy, IS NIPI, …) a akcentovala vzdělávání všech aktérů včetně důležité podpory VaVaI.


Analýza AS[a]P ve veřejné správě

Ctibor Tomáš
4ct s.r.o.

Analýza stavu a potenciálu území neboli AS[a]P nám pomáhá vytvářet objektivizovaný a strukturovaný podklad pro jakoukoliv územně plánovací dokumentaci nebo politické rozhodování. Nedostatkem současného plánování je, že na města nahlížíme perspektivou roztříštěných a neuspořádaných informací. Na jejich základě vznikají měkká data a kvalitativní analýzy postrádající kvantifikovaný rozměr. Strukturovaným datům zase chybí propojenost, data měst nejsou sbírána ani aktualizována v takové formě, aby s nimi bylo možné jednoduše, a především aktivně pracovat. Právě proto jsme vyvinuli AS[a]P – unikátní strukturovaný nástroj pro orientaci v datech a informacích ve 4D. Tímto nástrojem lze data zpřehlednit a vnímat v souvislostech. AS[a]P nám tak poskytuje celistvý rámec pro identifikaci potenciálů území, jeho okolí i celého regionu. AS[a]P je základem pro vytváření metodické kategorizace dat a informací a vytváří tak ucelený rámec pro práci s nimi. Skrze tento nástroj je následně možné inventarizovat a analyzovat strategické a koncepční dokumenty s cílem vytvořit jednotný přehled aktuálně platných a pořizovaných dokumentů včetně vyhodnocení zaměření těchto dokumentů a jejich vzájemných vazeb. Dalším krokem je pak inventarizace využívání městských dat a informací, jejíž cílem je analýza a vyhodnocení jejich současného stavu, následně jejich konsolidace a optimalizace pro potřeby města či obce. Jedná se o iniciační kroky pro optimalizaci organizace plánování ve městech a obcích a také o první stupeň pro revizi dosavadního vývoje sídla tak, aby byl vývoj odborně a proaktivně koordinován s plným vědomím reálných potřeb a požadavků.


NÁRODNÍ SADA PROSTOROVÝCH OBJEKTŮ

Čada Václav, Makovec Radek, Vondráček Karel, Bradáč Jiří
Katedra geomatiky, ZČU v Plzni; VÚGTK v.v.i., Georeal spol. s.r.o, T-Mapy spol. s.r.o.

Výzkumný projekt TITIMV706 NaSaPO - Národní sada prostorových objektů je realizován jako projekt inovačního partnerství TAČR BETA2 a řeší výzkumné potřeby Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020 (GeoInfoStrategie), která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 815 ze dne 8. října 2014, a následně Akčního plánu Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020, schváleného usnesením vlády České republiky č. 12 ze dne 9. ledna 2017. Výzkumné potřeby se týkají zejména prioritizovaných opatření „O18 Definovat principy jednoznačné identifikace objektů prostorových dat nejen pro účely NaSaPO“, „O34 Definice a návrh legislativního ukotvení objektů NaSaPO“, „O35 Věcné vymezení objektů NaSaPO včetně referenčních atributů“, „O38 Zpracování koncepce NaSaPO“, „O40 Institucionální, organizační a finanční zajištění NaSaPO“, „O41 Vytvořené metodiky správy a využívání NaSaPO“ a „O61 Terminologické a věcné vymezení objektů NaSaPO“. Řešení projektu NaSaPO v současné době reaguje na změněné podmínky rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR od doby schváleného Akčního plánu včetně aktuálního vývoje v této oblasti (digitální mapa veřejné správy, digitální technická mapa krajů, novela Stavebního zákona a souvisejících prováděcích vyhlášek, návrh Zákona o BIM, schválený záměr předložení zákona o Národní infrastruktuře pro prostorové informace). Národní sada prostorových objektů je proto koncipována jako “Komplex dat o území a prostředků pro jejich sběr, správu a využívání”. Výzkumný projekt TITIMV706 NaSaPO je realizován ve dvou fázích inovačního partnerství TAČR BETA2. První etapa realizovaná od 1.4. 2019 byla úspěšně dokončena 31.10. 2019 a od 1.1. 2020 je realizována druhá fáze inovačního partnerství, která má být ukončena 31.12. 2021.


KAM DÁL S 3D VIZUALIZACEMI?

Divín Josef, Černák Tomáš
Kancelář architekta města Brna, p. o.

V roce 2018 spustila Kancelář architekta města Brna ve spolupráci se studenty projekt o průzkumu budov v Brně. Po více než 2 letech je průzkum dokončen. Postupně jsou data využívána v praxi územního plánování, zejména jako součást územně analytických podkladů a jako podklad pro navrhování nového územního plánu města Brna. Město je však živý organismus, ve kterém se neustále něco děje – mění se využití objektů, některé objekty se boří, jiné zase přichází na povrch země. A právě ty nové jsou mnohokrát předmětem mnoha diskusí, veřejného ohlasu či kritiky. Vzhledem k tomu, že v rámci průzkumu budov vznikl také 3D model budov v Brně ve formě LOD2, rozhodli jsme se tato data využít dál. V rámci pracovní činnosti GIS týmu kanceláře jsme se pustili do tvorby webové aplikace pracující s 3D objekty, která má usnadnit život a práci při posuzovaní různých externích projekčních záměrů a v plánovaní dalšího vývoje či při výběru vhodného návrhu pro vybrané území. Aplikace předpokládá přímou interakci uživatele s podkladovými daty. Uživateli poskytne možnost vytvořit si vlastní návrhy budov nebo využít různé analytické nástroje jako modifikace 3D scény, vytvoření příčného profilu či analýzu viditelnosti. Zároveň se může jednat o efektivní způsob, jak prezentovat už povolené záměry nebo komunikovat architektonické soutěže široké veřejnosti. Vizualizace navrhovaných záměrů a posuzování staveb v zobrazení 3D bude hrát v budoucnosti stále větší roli. Proč však nezačít hned?


KONCEPCE ROZVOJE ZEMĚMĚŘICTVÍ V PŮSOBNOSTI ZĚMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU V LETECH 2021 - 2025

Dvořáček Petr
Zeměměřický úřad

V roce 2020 byla v Zeměměřickém úřadu zpracována Koncepce rozvoje zeměměřictví na léta 2021 – 2025. Účelem koncepce je podat ucelenou informací o předpokládaném vývoji odborných činností a rozvoji v rámci působnosti Zeměměřického úřadu a specifikovat nezbytná organizační a logistická opatření k zajištění stanovených cílů. Východisky a motivačními faktory nové koncepce jsou existující právní úpravy zeměměřictví v ČR, dále potřeby mezinárodní spolupráce, zejména v rámci Evropské unie, neopominutelné pak jsou známé nebo předpokládané potřeby geodetických, geografických a kartografických podkladů a databází veřejné správy ČR. Příspěvek seznamuje podrobněji s koncepčními rozvojovými záměry jednotlivých oblastí zeměměřictví v působnosti Zeměměřického úřadu. Nadále bude věnována pozornost péči o geodetické základy ČR včetně sítě permanentních stanic GNSS, zajišťovány budou i systémové vazby na mezinárodní geodetické rámce. Pokračovat budou činnosti zajišťující polohovou stabilitu českých státních hranic. I v příštím období bude prováděno pravidelné letecké měřické snímkování ve dvouleté periodě, zpracováváno bude Ortofoto ČR, a to s rozlišením 12,5 cm. Mimořádná pozornost bude věnována dalšímu rozvoji správy a aktualizace ZABAGED®. V průběžném režimu by měla probíhat aktualizace u vybraných témat geografických informací vedených v jiných informačních systémech veřejné správy, zejména v projektu DMVS, respektive DTM. Databáze by měla existovat ve 3D, udržována bude jako vnitřně harmonizovaná topologicky čistá databáze geografických informací na celém území ČR. Na státních hranicích budou vyrovnány styky s obdobnými geografickými databázemi okolních států. Zajišťována bude také průběžná aktualizace výškopisných databází ZABAGED®. Nadále bude vedena pro území ČR jednotná databáze standardizovaného geografického názvosloví. V průběhu následujících let dojde k dokončení nového státního mapového díla v měřítkové řadě začínající měřítkem 1 : 5 000, dílo bude zpracováno ve dvou referenčních geodetických systémech, jak v S-JTSK, tak v ETRS-TMZn. Pokračovat bude kvalitní péče o archiválie z oboru zeměměřictví a katastru, vybudován bude Digitální archiv zeměměřictví a katastru, pokračovat bude rozšiřování fondů v Národním archivu leteckého měřického snímkování. Pro publikaci geografických dat a poskytování standardizovaných služeb z oboru zeměměřictví bude nadále používán a rozvíjen Geoportál ČÚZK, pozornost bude věnována zejména údržbě a rozvoji aplikací pro publikaci a analýzy geografických dat. Veškerá činnost v oblasti zeměměřictví v působnosti Zeměměřického úřadu bude cílit k zajištění vysoké věrohodnosti a spolehlivosti základních geodetických a geografických dat ČR nezbytných pro zajišťování základních funkcí státu včetně oblasti bezpečnosti a krizového řízení. Budou stabilizovány on-line způsoby poskytování dat a služeb ve prospěch veřejné správy, komerčního sektoru a dalších uživatelů.


Stav implementace IS DMVS

Formánek Jiří
Český úřad zeměměřický a katastrální

Novela zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, včetně souvisejících zákonů, přinesla Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu (ČÚZK) povinnost vybudovat, provozovat a také spravovat informační systém Digitální mapy veřejné správy (IS DMVS), který bude centrální komponentou v projektu DTM ČR, zastřešujícího krajské digitální technické mapy (DTM) a zajišťující funkce, které je nutné řešit na centrální úrovni. Z pohledu ČÚZK se vedle zajištění komunikačních rozhraní bude jednat o vedení seznamu vlastníků, správců a provozovatelů dopravní a technické infrastruktury a jejich editorů. Informační systém DMVS, chápaný jako centrální komponenta pro krajské DTM, bude primárně zajišťovat funkce, které mu předepisuje novela zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví v ustanovení § 4d:  jednotné rozhraní pro zobrazení katastrální mapy, ortofotomapy a digitálních technických map krajů,  jednotné rozhraní pro předávání údajů k aktualizaci digitálních technických map krajů a pro zápis do digitálních technických map krajů,  vedení seznamu vlastníků, provozovatelů a správců dopravní a technické infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území,  vedení seznamu editorů digitálních technických map krajů a osob, které za editora plní jeho editační povinnost, včetně rozsahu jejich oprávnění k editaci. Cílem příspěvku je stručně popsat současný stav problematiky technických map v ČR, stavu financování a realizace projektů na krajské a centrální úrovni, vše s vazbou na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ). Zvláštní pozornost bude věnována stavu implementace projektu „Vybudování IS DMVS, představení aktuálně platného harmonogramu a plánu implementačních kroků i pro související projekty.


Digitální technická mapa železnic, stav k 04/2021

Havlíček Radomír
Správa železnic, státní organizace

Vývoj společnosti směřuje k rozvoji digitálních služeb s vazbou na prostorovou lokalizaci. Vedle jejich potřeb pro železnici je aktuálním souvisejícím tématem digitalizace státní správy, stavebních řízení, budování digitální technické mapy, uplatňování metody BIM, příprava Národní infrastruktury prostorových informací (NIPI), obecně sdílení informací. Železnice je důležitou součástí vystavěného území, má a bude mít povinnost zajišťovat a poskytovat pro účely digitálních služeb i své „digitální dvojče“. Aby se „digitální dvojče“ chovalo „pravdivě“, musí být pro svou roli garantováno. Příspěvek seznamuje z pohledu železniční geodézie a geomatiky s aktuálním stavem a očekávaným vývojem řešení těchto požadavků u Správy železnic, státní organizace. Příspěvek stručně shrnuje aktuální stav projektu DTMŽ včetně jeho rozsahu a plánovaného vývoje. Popisuje vztah k DMVS, DTM krajů a k širšímu prostředí správy železnic. Zmiňuje vazbu na probíhající projekt implementace BIM v prostředí Správy železnic a související průběžné výsledky projektu TAČR Lokalizace a implementace metodiky RailTopoModel a značkovacího jazyka railML v. 3 do podmínek prostorového popisu železničních drah v ČR s přihlédnutím k aplikaci metodiky BIM. Věnuje se souvisejícím dotčeným oblastem a aktivitám správce železniční infrastruktury. Záměru vymezit prostorová data, která budou regulována, vzniku katalogu prostorových dat Správy železnic, dopady na odbornou způsobilost a předpisovou základnu, na lidské zdroje, udržitelnosti vznikajících produktů a agend.


PREZENČNÍ VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁVÁNÍ V DOBĚ PANDEMIE

Horák Jiří, Coufalová Jitka, Čada Václav, Pechanec Vilém
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava; Městský úřad Břeclav; Západočeská univerzita v Plzni; Univerzita Palackého v Olomouci

Přestože je vysokoškolské vzdělávání, stejně jako jiné formy a úrovně vzdělávání významně ovlivněno zákazem prezenční výuky v době pandemických omezení, chybí informace o tom, jak to vnímají studenti a s jakými problémy se setkávají. Přestože již rok je zásadním způsobem ovlivněna výuka, ministerstvo ani jiný orgán neorganizuje žádný podobný průzkum, resp. o něm nevíme. Odborná skupina CAGI Vzdělávání se proto rozhodla realizovat krátké dotazníkové šetření, které by umožnilo zjistit alespoň některé informace o hodnocení distanční výuky studenty v tomto období. Webový dotazník obsahuje okruh identifikačních a rozlišovacích otázek (studenti prezenční a kombinované formy, pracovní zapojení), otázky k objemu distanční výuky (počet hodin on-line, objem samostatné práce, terénní a laboratorní práce), otázky k průběhu výuky (prostředí, technické potíže apod.), výsledky distanční výuky (subjektivně hodnocená kvalita, důvody horší či lepší kvality, prověřování znalostí, spolupráce s praxí atd.). První výsledky budou prezentovány v tomto příspěvku, definitivní výsledky analýzy (po ukončení dotazníkového šetření a zpracování všech odpovědí) budou k dispozici v červnu na stránkách CAGI v sekci Vzdělávání. Výsledky je možné porovnat se zahraničními zkušenostmi v oboru či mimo něj. Takové studie publikovaly např. UNESCO či World Bank Group.


ANALÝZY BEZBARIÉROVOSTI PĚŠÍCH KOMUNIKACÍ V URBÁNNÍM PROSTŘEDÍ

Horák Jiří, Kukuliač Pavel, Orlíková Lucie, Zdařilová Renata
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Stárnoucí populace měst a očekávaný demografický vývoj zdůrazňují význam zlepšování podmínek fyzické mobility v urbánním prostředí. Mapování přístupnosti prostředí je prováděno zpravidla podle metodiky Pražské organizace vozíčkářů, která zahrnuje výhradně uživatelská hlediska a hodnotí stav v realitě. Takové mapování představuje dosud základní zdroj informací, limitovaný zejména kapacitními možnostmi vzhledem k množství tras a objektů a dynamice jejich změn. Smart cities a koncept digitálního dvojčete, resp. dvojčat, však umožňují realizovat komplexní analýzy urbánního prostředí s cílem indikace míst, které jsou pravděpodobně problémová pro osoby se sníženou mobilitou či smyslovým omezením. DTM a pasporty místních komunikací, vegetace a mobiliáře umožňují provádět kontroly průchodnosti a podmínek na pěších trasách s využitím kritérií uvedených v příslušných normách, vyhláškách a doporučeních. Na příkladu centra Ostravy jsou demonstrovány takové analýzy i porovnání jejich výsledků místním ověřením. Tento koncept analýz rovněž dovoluje odhalit problémy již ve stádiu návrhu či při schvalování jednotlivých stavebních projektů. Poměrně podrobné požadavky uváděné v normativních dokumentech však vyžadují větší rozsah pasportizace městského mobiliáře, než jaký je v současnosti běžně evidován. Prakticky u všech objektů zasahujících do průchozího prostoru je potřebné znát jejich polohu, orientaci i rozměry. Jednou z možností je využití laserového skenování, které je náročné z hlediska zpracování dat a výhodné zejména pro profilování aktuálního stavu. V urbánním prostředí se přitom často vyskytují typizované objekty městského mobiliáře, u kterých jsou známy všechny potřebné parametry a stačí je tedy vhodně využít. Z toho vyplývají požadavky na rozšiřování a zpřesňování jejich pasportizace.


3D Brno

Hradecká Anna, Kuranda Prokop
Magistrát města Brna

Po dlouhých přípravách byla v minulém roce dokončena první fáze veřejné zakázky na pořízení 3D modelu budov města Brna ve vyšší podrobnosti. Fotogrammetrickými metodami z leteckých měřických snímků byly vymodelovány detailně střechy spolu s věžemi, vikýři, komíny a výtahovými šachtami s přesností 25 cm. Na oddělení GIS již máme výsledek k dispozici a rádi bychom vám jej představili. Mluvit budeme o historii 3D modelu Brna, která sahá až do roku 2003, o současnosti, kdy vzniká automatizovaný proces tvorby 3D modelu budov z půdorysů z dokumentací skutečného provedení staveb, a také o budoucnosti, která pro nás znamená napojení současného modelu na BIM a další zpřesňování existujících dat. Dále se v příspěvku dozvíte, jak v Brně pracujeme s digitálním modelem terénu a povrchu, jaké z nich tvoříme mapové výstupy a k čemu je používáme. Představíme vám, jak 3D data prezentujeme veřejnosti v aplikaci pro prohlížení a jak veřejnost může s daty pracovat. Důležité je pro nás také interní využití, například pro analýzy viditelnosti a posuzování nové zástavby v rámci územního plánování. Tomuto účelu se ale bude více věnovat příspěvek od Kanceláře architekta města.


Informační systém identifikačního čísla stavby – vybrané teze

Janečka Karel
Katedra geomatiky, ZČU v Plzni

Novela stavebního zákona č. 47/2020 Sb. zavádí v souvislosti s digitalizací stavebního řízení Informační systém identifikačního čísla stavby. Tímto se rozumí informační systém veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo a který slouží k přidělování jedinečného identifikátoru stavby, který umožňuje jednoznačně identifikovat stavbu nebo zařízení v informačních systémech veřejné správy a přiřazovat nebo sdružovat informace vedené v informačních systémech veřejné správy ke stavbě nebo zařízení (dále jen „identifikačních číslo stavby“, IČS). Stavba, které je přiřazeno IČS, je prostorově vymezena svou geometrií (podle druhy stavby) v závazném souřadnicovém systému (S-JTSK, případně Bpv). Přiřazené IČS bude plnit úlohu jedinečného bezvýznamového univerzálního identifikátoru a bude se stavbou spojeno v průběhu celého životního cyklu stavby, což je plně v souladu s vymezením úlohy identifikátoru objektu podle mezinárodních norem a standardů (ISO 19135-1:2015, ISO/IEC 11578:1996, RFC 4122). Je rovněž důležité, aby IČS bylo invariantní vůči případné změně účelu užívání stavby nebo změně klasifikačního systému. Příspěvek dále představuje základní koncepty způsobu členění staveb a zařízení pro účely jejich evidence v informačním systému identifikačního čísla stavby a zamýšlené údaje o stavbě, které budou vedeny v informačním systému IČS. Navržené atributy a jejich definice vychází především z hlášení o dokončení stavby nebo o dokončení bytu (Stav 7-99) a dále jsou využity technickoekonomické atributy stavebních objektů ve smyslu údajů vedených o stavebním objektu (§ 34 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech). Informační systém identifikačního čísla stavby rovněž bude shromažďovat údaje o stavbách a jejich částech, které dosud ČSÚ ani RÚIAN neeviduje a jsou pro rozhodování v území a územní plánování potřebné.


Aktivity resortu dopravy v oblasti prostorových dat

Klímová Tereza
Ministerstvo dopravy

Na Ministerstvu dopravy a v jeho podřízených organizacích v současné době vzniká několik nových projektů zabývajících se rozvojem prostorových dat. Jedná se zejména o již mnohokrát zmiňovaný resortní Geoportál, vzhledem k nové legislativě i o velké projekty na Digitální technické mapy na Správě železnic a ŘSD, ale půjde také o Centrální evidenci železničních drah nebo Centrální evidenci pozemních komunikací. V souvislosti se vznikem Geoportálu bylo provedeno již několik kroků. Je k dispozici návrh datové politiky resortu dopravy, první verze doporučení pro tvorbu nových datových sad, kde základem jsou požadavky uživatelů na nové datové sady, které vyplynuly ze studie Konsolidace infrastruktur prostorových dat v resortu dopravy. Ve spolupráci s CDV vznikla také velmi podrobná analýza referenčních datových sad vhodných pro silniční dopravu. Na tyto výsledky se nyní navazuje dalším projektem, jehož součástí bude rozšíření i o datové sady železniční a vodní dopravy. Již nyní je k dispozici také technická specifikace pro tvorbu samotného řešení Geoportálu. Předpokládaný datum uvedení systému do provozu je druhá polovina roku 2022. Správa železnic, stejně jako Ředitelství silnic a dálnic, připravují rozsáhlé projekty na sběr prostorových dat nejen těch, která jsou povinná z vyhlášky o DTM, ale i nad tento rámec. Plánují vytvoření vlastních robustních informačních systémů pro správu a předávání dat. Tyto projekty jsou dlouhodobé a budou realizovány v letech 2021-2030. Zároveň probíhají kroky ke vzniku Centrální evidence pozemních komunikací. Jedná se o již dlouho chybějící vyhlášku, jejímž obsahem budou kompletní informace o prvcích silniční infrastruktury. Byly také zahájeny přípravy na tvorbu vyhlášky a metodiky o Centrální evidenci železničních drah. Důležitým krokem zde bude především vytvoření jednotného popisu železniční infrastruktury a případně zavedení mezinárodních metodik pro národní potřeby. Nesmíme však opomenout ani Státní plavební správu s Ředitelstvím vodních cest, nebo Řízení letového provozu, kde provozují vlastní geografické informační systémy (např. Geoportál SPS).


GEOINFOSTRATEGIE – CO SE PODAŘILO

Kocourková Veronika
Oddělení geoinformatiky, odbor eGovernmentu, Ministerstvo vnitra

Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020 (dále jen „GeoInfoStrategie“), schválená usnesením vlády ČR č. 815 ze dne 8. října 2014, rozpracovala základní principy rozvoje veřejné správy a eGovernmentu v oblasti prostorových informací a zaměřila se na řešení specifických problémů v dané oblasti v ČR. V rámci příspěvku bude podáno stručné shrnutí průběhu implementace GeoInfoStrategie. Ve větším detailu budou představeny hlavní výstupy realizace Akčního plánu GeoInfoStrategie, které vznikly v rámci výzkumných projektů ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky za finanční podpory z Programu veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy BETA2, zejména funkcionality informačního systému národní infrastruktury pro prostorové informace a informačního systému pro správu terminologických slovníků. Usnesením vlády ČR ze dne 27. července 2020 č. 799 byly zmíněné informační systémy stanoveny jako centrální informační systémy veřejné správy a Ministerstvo vnitra jako jejich správce včetně zmocnění vydat související prováděcí předpisy. V rámci prezentace budou představeny záměry a další aktivity Ministerstva vnitra, zejména v oblasti změn regulačního rámce národní infrastruktury pro prostorové informace.


GIS a geoportály: změny ve veřejné správě na všech úrovních

Koleňák Jiří
GEPRO, spol. s r.o.

Dynamický vývoj v oblasti prostorových dat a jejich vizualizace vede k neustálému zvyšování počtu a kvality geoinformačních služeb. Další rozvoj GIS a geoportálů bude pokračovat s rozvojem rychlosti, kapacitní i cenové dostupnosti přenosu dat a s dalším rozvojem standardizace včetně zpracování a poskytování údajů prostorového charakteru.


GIS Technologie při koncepčním plánování dopravy

Komínek Jiří
Magistrát města Brna

Plánování dopravy je komplexní problém, na který je třeba nahlížet z mnoha různých pohledů. Jiné potřeby má individuální automobilová doprava, jiné veřejná doprava a jinak se v uličním prostoru chová cyklista či chodec. Proto je nutné do plánování vnést technologie a data, která umožní analyzovat uliční prostor v každém z těchto tří směrů. Příspěvek představí zapojení GIS technologií při tvorbě koncepčních dokumentů na Oddělení koncepce a strategie rozvoje dopravy (OKD) Magistrátu města Brna s důrazem na oblasti aktivní a veřejné dopravy. V oblasti aktivní dopravy (pěší a chodci) OKD využívá celou řadu dat. V roce 2020 se město ostalo do programu partnerských měst sportovní aplikace Strava, díky tomu je možné využívat rozsáhlá data o pohybu uživatelů sportovní aplikace. Data jsou dále kombinovaná s daty z cyklodetektorů a terénních průzkumů cyklistické dopravy. Pro potřeby pěší dopravy jsou stěžejní data o pěší síti, která vznikají v rámci projektu Komplexního grafu komunikací s vysokou přesností s plánovaným zapojením pro navigaci osob se sníženou pohyblivosti či nevidomých. Poté je možné v území počítat indexy bariérovosti a lépe tak plánovat rekonstrukce budoucího uličního prostoru. V rámci veřejné dopravy jsou cenným zdrojem data jízdních řádů ve formátu GTFS, díky kterým je modelována časová dostupnost v rámci města. Obohacením dat dostupnosti o data poptávky a nabídky, počtu obyvatel či dalších zájmových bodů je možné spočítat nejrůznější indexy potenciálu veřejné dopravy. Tímto způsobem je tak možné lokalizovat slabá místa v prostoru města. Pro potřeby občanů města a široké veřejnosti byla v roce 2021 spuštěna unikátní plánovací aplikace nad daty GTFS, ve které je možné po zadání výchozího bodu zjistit časovou dostupnost cest pomocí veřejné dopravy v rámci celého Jihomoravského kraje.


Formulace dopadů implementace BIM na komponenty NIPI

Matějka Pavel
Ministerstvo průmyslu a obchodu

Prezentace představí část výsledků práce odborné skupiny MPO. Formulace dopadů implementace BIM na komponenty Národní infrastruktury pro prostorové informace souvisí s naplňováním usnesení vlády České republiky ze dne 25. září 2017 č. 682, o Koncepci zavádění metody BIM v České republice. Dokument „Formulace požadavků BIM na NIPI v kontextu rozvoje stavebnictví 4.0 a jeho požadavků na veřejnou správu společnosti 4.0“ se zpracovává jako součást analytické fáze projektu „Strategie zavedení metodiky informačního modelování staveb pro potřeby veřejných zadavatelů“. Rozsah prezentovaných výstupů: 1. Identifikované IS VS související se všemi etapami životního cyklu staveb 2. Formulace dopadů na vymezení rolí VS, KS 3. Ověřování metodik ČAS – pilotní projekt BIM Libereckého kraje (Digitální dvojče pro vystavěné prostředí LK, teorie a praxe) 4. Formulace dopadů na metodiky (postupy) NIPI Kam směřuje činnost odborné skupiny na MPO: Metodika informačního modelování staveb pro potřeby veřejných zadavatelů bude obsahovat standardizované postupy pro propojení přípravy, provádění a provozování stavby (životního cyklu stavby) a odkazy na technické normy nebo technické normalizační informace. Z pohledu GISTR (zdroj „Souhrnná informace o plnění Akčního plánu Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020“) se jedná o realizaci Opatření O63 - Zavedení informačního modelování staveb (BIM) pro potřeby veřejných zadavatelů, analýza současného stavu a návrh metodiky předávání dat mezi etapami životního cyklu stavby včetně stanovení potřebných zdrojových prostorových informací a využití vytvořených dat. Opatření je naplňováno prostřednictvím projektu Strategie zavedení informačního modelování staveb (BIM) pro potřeby veřejných zadavatelů, spolufinancovaného z ESIF, prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost. Projekt byl zahájen 1. 10. 2017, termín jeho ukončení byl postupně prodloužen do 30. 9. 2022. Na realizaci projektu pracuje realizační projektový tým složený z 9 odborníků. Pro zajištění koordinace s gestorem GeoInfoStrategie byly do týmu přizvány taktéž zástupkyně MV. V současné době probíhá závěrečná fáze prací na Analýze aktuálního stavu stavební praxe ve veřejné správě. Dále je rozpracována zpráva, která definuje požadavky na rozvoj stávajících a budoucích informačních systémů v projektech státní správy a samosprávy ve vztahu k BIM. Obě tyto zprávy jsou doplňujícím podkladem pro výstup Formulace dopadů na komponenty NIPI a navážou na jeho analytické části, které byly rozpracovány již v roce 2019 a formulovaly dílčí výstupy. Tyto dílčí výstupy jsou průběžně využívány zástupci MPO i při práci PVPI.


DTM ve výstavbě 2021

Matějka Pavel
Liberecký kraj

Prezentace představí přípravu projektů DTM krajů z pohledu člena Koordinační rady správců DMVS a DTM. Téma prezentací“ DTM ve výstavbě“ má na půdě CAGI již delší historii, která sahá až k počátkům založení odborné skupiny CAGI OS26 GISTR v letech 2016 – 2017, kdy byla mimo jiné zahajována plnění opatření Akčního plánu GISTR, včetně O67 Rozvoj a pokračování aktivit projektu Digitální mapa veřejné správy (DMVS 2014+). Gestorem opatření je Asociace krajů. Aktivity AKČR jsou dlouhodobě zaměřeny na podporu rozvoje DTM ČR představující funkční systém pro správu a využívání údajů zejména o technické a dopravní infrastruktuře na celém území ČR. DTM ČR se skládá z DTM krajů pořizovaných krajskými úřady v přenesené působnosti a centrálního integračního informačního systému, který je v gesci ČÚZK. Do českého práva byl celý tento systém zaveden zákonem č. 47/2020 Sb. pod pojmem DMVS, která je tvořena propojením katastrální mapy, ortofotomapy a DTM krajů. Rozvoj DTM ČR je jedním ze základních stavebních kamenů a nedílnou součástí snahy o digitalizaci stavebního řízení a územního plánování (dále jen „DSŘÚP“), na kterém se kromě AKČR podílí řada dalších subjektů (MMR, MPO, MV, ČÚZK, HK ČR, IPR, komerční sektor a další). V rámci RVIS byl zřízen pracovní výbor pro digitalizaci stavebního řízení a územního plánování, pod tímto výborem jsou zřízeny 3 pracovní skupiny – pro legislativu, architekturu a financování. Financování realizační etapy je zajištěno prostřednictvím OP PIK – Výzva III programu podpory vysokorychlostní internet – aktivity – Vznik a rozvoj digitálních technických map krajů (DTM), která byla vyhlášena 16. 4. 2020. Připravovaná DTM ČR bude svými službami podporovat nové komponenty eGovernmentu, těmi jsou Portál stavebníka a Národní geoportál územního plánování.


Digitalizace Komplexního průzkumu půd pro potřeby INSPIRE

Papaj Vladimír
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i. zajistilo digitalizaci výstupů Komplexního průzkumu půd (KPP). Hlavním důvodem bylo zajištění podkladů pro naplnění požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady – INSPIRE pro téma Půda. Digitalizovaná data KPP byla transformována do struktury podle požadavků INSPIRE a jsou k dispozici pro potřeby zadavatele (MZe). KPP proběhl v 60. letech minulého století na území celého tehdejšího Československa. Svým rozsahem a podrobností se jednalo v té době o zcela výjimečný pedologický průzkum, který v evropském prostoru nemá obdoby ani v dnešní době. V rámci realizace KPP bylo vykopáno a analyticky popsáno téměř 400 tisíc půdních sond a bylo zmapováno přes 4,6 milionu ha zemědělské půdy. Jeho výsledkem jsou velice podrobné informace o zemědělské půdě ČR. MZe si význam těchto důležitých dat uvědomuje a ve spolupráci s VÚMOP, v.v.i. dlouhodobě (od roku 2007) a systematicky pracuje na jejich digitalizaci. V roce 2020 byl tento proces úspěšně ukončen. Výsledkem jsou digitální data KPP v prostorových databázích. Data komplexního průzkumu půd jsou k prohlížení dostupná na adrese https://kpp.vumop.cz/, referenční data spravuje Ministerstvo zemědělství – Oddělení prostorových informací. Kromě naplnění potřeby směrnice INSPIRE mají digitální data KPP i obrovský výzkumný potenciál. V navazujícím výzkumném projektu se s využitím nejmodernějších pedologických metod a metod strojového učení a s využitím dalších doplňkových dat (aktuálních pedologických dat, dat odvozených z digitálního modelu terénu a satelitních snímků) povedlo sestavit dosud nejpodrobnější a jedinečné mapy půdních vlastností (zrnitost půd, koncentrace organického uhlíku, půdní reakce, objemové hmotnosti, hloubky půdy, skeletovitosti, zásoby humusu, apod). Mapy lze využít v mnoha oblastech a mohou tak sloužit nejen potřebám českého zemědělství. V příspěvku budou prezentovány výsledky digitalizace dat KPP, jejich transformace do struktury podle INSPIRE a potenciál jejich dalšího využití.


České geoinformace v evropském srovnání - LIFO

Pauknerová Eva
Český úřad zeměměřický a katastrální

Prezentace představí výsledky a poznatky z evropského monitoringu zaměřeného na Rámec lokalizační interoperability (LIFO) za poslední rok. Přímo tak naváže na přednášku, která zazněla na loňské konferenci GIVS a uvedla LIFO v souvislostech s aktivitami a strategickými i metodickými dokumenty, platnými v Evropské unii (EU). Pomocí monitoringu LIFO je od roku 2019 mapována a porovnávána interoperabilita lokalizačních údajů a služeb v zemích EU+. Toto sledování lokalizačního rámce v EU je zaměřeno na pět okruhů: sladění politik a strategií; integrace digitálních správ/vlád; standardizace a opětovné použití (open data); návratnost investic; partnerství a rozvoj schopností. Prezentace připomene návazných devatenáct doporučení a popíše indikátory a postupy LIFO, které pomáhají sledovat, jak se daří tato doporučení uskutečňovat. Hlavní pozornost bude soustředěná na mapování situace v České republice na základě těchto indikátorů. Shrnuty budou jak výsledky mezinárodního pilotního srovnání za rok 2019, kterého se Česko zúčastnilo velmi úspěšně, tak mezivýsledky a zkušenosti z roku 2020, kdy se zapojilo 25 zemí. Diskutovány budou také praktické poznatky z obou těchto monitoringů i limity a náměty – jak pro monitoring v dalších letech, tak pro rozvoj souvisejících činností. Vzhledem k významné roli České asociace pro geoinformace v oblasti vzdělávání je takovým námětem hledisko LIFO na provázání národních vzdělávacích programů a evropských vzdělávacích aktivit.


Digitální technická mapa v souvislostech ŘSD ČR

Poláková Martina
Ředitelství dálnic a dálnic ČR

Ve znění zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví je povinností Krajských úřadů do 30.6.2023 zpřístupnit digitální technickou mapu kraje (DTM kraje). DTM krajů, na kterou projekt Digitální technické mapy ŘSD ČR (DTM ŘSD) navazuje, jsou uvedeny jako opatření v Geoinfostrategii ČR, schválené usnesením vlády č. 815 ze dne 8. října 2014, dále také v aktuální verzi Akčního plánu Geoinfostrategie a současně budou jednotlivé DTM projekty uvedeny v nově připravované Geoinfostrategii 2020+. Z hlediska Zřizovací listiny ŘSD ČR má za povinnost zajistit mimo jiné: • zabezpečení údržby a opravy dálnic a silnic I. třídy se součástmi a příslušenstvím • zabezpečení podkladů pro stanovení koncepcí v oblasti silnic a dálnic • výkon majetkové správy, vedení příslušné majetkové evidence a pasportů V rámci celostátního projektu Digitální technické mapy krajů je povinností ŘSD ČR: • pořizování a aktualizace dat o dopravní infrastruktuře (DI) – dálnice a silnice I. třídy, • pořizování a aktualizace dat o technické infrastruktuře (TI) – prvky TI ve správě ŘSD ČR, • předávat data DI, TI na ČÚZK a kraje. Součástí DTM kraje je mimo DI a TI i základní polohová situace (ZPS). ZPS obsahuje většinu objektů, které jsou součástí nebo příslušenstvím silnic a dálnici a ŘSD ČR jako jejich správce je povinen vést jejich podrobnou evidenci, ve větší přesnosti a obsahovosti než udává vyhláška č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě kraje. Proto se ukazuje jako efektivní a přínosné pro všechny strany, budou-li tyto objekty ve správě ŘSD ČR, které je bude udržovat pro potřeby všech subjektů zapojených do projektu DTM v obsahovosti a přesnosti pořízení. Přenesení této činnosti z kraje na ŘSD je možné podle § 4 odst. 7. zákona 47/2020, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, právě na základě písemné dohody. Projekt DTM ŘSD, kombinuje vytvoření, správu a poskytování datových sad DI a TI ze zákona spolu s vytvořením, správou datových sad ZPS. Pro potřeby ŘSD budou na tyto datové sady navázány tematické popisné datové sady, tzv. pasporty, potřebné pro řešení provozních činností správy silnic a dálnic i vytváření podkladových datových sad pro investiční činnost. Projekty DTM krajů i DTM ŘSD je jedinečná možnost pořízení jednotných a komplexních datových sad popisujících skutečný stav a nastavení pravidel správy jich správy.


CESTA OD GIS K OPEN DATŮM

Skokanová Eliška, Zvára Jan
Statutární město Brno

GIS města Brna disponuje rozsáhlou datovou základnou, od dat referenčních až po vysoce odborná, tematicky zaměřená data. Dříve byly datové sady využívány zejména v interních aplikacích, případně poskytovány zpracovatelům městských zakázek nebo zobrazovány pomocí webových aplikací pro veřejnost. V současné době je však společným cílem postupně zpřístupnit co nejvíce datových sad široké veřejnosti, a to jak odborné, tak i laické. Prvním krokem vedoucím ke vzniku otevřených dat je vytipování datových sad vhodných ke zveřejnění, po kterém následuje návrh atributů, případná úprava datové sady a výběr licence pro zveřejnění. Po nezbytném schvalovacím procesu přichází na řadu technické zpracování dat, které spočívá v převodu dat z databáze do formátů vhodných ke zveřejnění. Pro komplexní správu metadat vedených v rámci GIS města Brna (GISMB) slouží katalogový systém „Evidence dat a služeb (EDAS)“. V příspěvku bude podrobněji popsán nejen tento katalog a jeho nástroje pro administrátory i běžné uživatele, ale také jeho propojení se světem Esri technologií. Významnou součástí celého systému je i napojení na datový portál města, který poskytuje open data veřejnosti za celé statutární město Brno. Komplexní datový portál města data.brno.cz byl koncem roku 2020 převeden do prostředí ArcGIS HUB od zmíněné společnosti Esri. Cílem je výrazně více se orientovat na automatizovaná kvalitní otevřená data, která se mohou stát základem dalších aplikací nebo projektů. Data nebudou jen ke stažení, ale bude možné se na ně přímo napojit. Integrované jsou také funkce pro zobrazování a ukládání senzorových dat, nyní např. z nejpoužívanější navigace WAZE s aktuálními daty o dopravní situaci v Brně. Toto řešení datawebu, které vychází z platformy pro zpracování prostorových dat, rovněž umožňuje naplno využít rozsáhlou a kvalitní GIS datovou základnu města. Kromě toho se také dá očekávat velký nárůst zpracování senzorových dat. I když technologie od společnosti Esri nejsou otevřené (open source), poskytují mnoho standardních nástrojů pro přizpůsobení a konektivitu včetně množství dokumentace. Proto bylo možné jeho propojení jak např. s GIS katalogem města, ze kterého do něj data vstupují, tak i s Národním katalogem otevřených dat, do kterého jsou data posílána. Celý systém řešení sdílení dat je koncipován a vyvíjen tak, aby neztratil výhody pro všechny cílové skupiny uživatelů.


Novinky v síťových službách ČÚZK

Souček Petr
Český úřad zeměměřický a katastrální

V prezentaci posluchače seznámím s novinkami v síťových službách, které poskytuje Český úřad zeměměřický a katastrální. Představíme si nově publikované WMTS služby s katastrální mapou, které poskytujeme ve dvou systémech – systému JTSK (EPSG:5514) a Google projekci (EPSG:3857). Služby běží na adresách https://services.cuzk.cz/wmts/local-km-wmts-jtsk.asp?service=WMtS&request=getcapabilities a https://services.cuzk.cz/wmts/local-km-wmts-google.asp?service=WMtS&request=getcapabilities. Popíšeme si proces testování a validace našich webových služeb (WMS a WFS) pomocí OGC validátoru. Pro účely validace WMS služby máme připravenu speciální službu, která běží na adrese https://services.cuzk.cz/wms/local-ogcvalidace-wms.asp?service=WMS&version=1.3.0 &request=GetCapabilities. Zmíníme se o nově přidané vrstvě ve WMS službě pro katastrální mapu https://services.cuzk.cz/wms/local-km-wms.asp, která obsahuje nemovitosti evidované pro nedostatečně identifikovaného vlastníka, předávané na ÚZSVM, dle §§ 64,65 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. Stejné nemovitosti jsou poskytované také v shapefile souborech na adrese https://services.cuzk.cz/shp/uzsvm/. Popíšeme si nově připravovanou WFS službu, která bude poskytovat polygony ZPMZ. Stejné polygony ZPMZ jsou nyní dostupné v Nahlížení pro geodety https://nahlizenidokn.cuzk.cz/. Podíváme se také na novinky v INSPIRE službách, které publikuje ČÚZK. Jedná se o národní datové sady pro témata Parcely, Budovy, Adresy a Správní jednotky.


Výstupy pilotních projektů BIM realizovaných ŘSD ČR - ukázky a popis projektů přípravy silničních staveb

Šejnoha Josef
Ředitelství silnic a dálnic ČR

Ředitelství silnic a dálnic České republiky (dále jen „ŘSD ČR“), jakožto veřejná investorská organizace, je vázané povinnostmi vyplývajícími z dokumentu „Koncepce zavádění metody BIM v České republice“, který byl dne 25. září 2017 schválen vládou ČR usnesením č. 682. Jedním ze způsobů, jak lze implementovat novou technologii je za pomoci tzv. pilotních projektů, které mají za cíl analyzovat potenciál, přínosy, ale i negativa či technologické překážky metody BIM v oblasti dopravních staveb. Implementací metody BIM (informační modelování/management stavby) se ŘSD ČR intenzivně zabývá již od roku 2017, kdy byl zpracován první tzv. před-pilotní projekt dvou staveb. Následně, od roku 2019, bylo zadáno Generálním ředitelstvím ŘSD ČR dalších šest pilotních projektů BIM staveb ŘSD ČR a to pro fázi před-přípravy a investiční přípravy, tj. stupně Studie, Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (DUR) a Dokumentace pro vydání stavebního povolení (DSP). Aktuálně jsou spuštěny závěrečné dva pilotní projekty BIM pro analýzu přípravy staveb ve fázi výběru Zhotovitele díla, tj. Projektová dokumentace pro provádění stavby (PDPS). Velice potěšují je i skutečnost, že do práce na pilotních projektech se aktivně zapojily prakticky veškeré regionální organizační složky (Závody a Správy), které zadaly vypracování informačního modelu stavby jako součást projekčních prací reálné připravované stavby v různých stupních projektové přípravy. Veškeré pilotní projekty BIM staveb ŘSD ČR mají svůj potenciál především coby výzkumný projekt v oblasti informačního modelování, používání společného datového prostředí (CDE), efektivního nastavení schvalovacích postupů (workflow) a celkově digitalizaci procesů v přípravě staveb, realizaci staveb a správě majetku. Výstupy nejsou tedy pouze tří či více rozměrné informační modely ve formátu IFC, ale především poznání v oblasti BIM. Nedílnou součástí výstupů jsou i analýzy stávajících resortních metodik, datových standardů a klasifikací. Metoda BIM je značně debatovaná jak na úrovni resortních investorských organizací pod gescí Ministerstva dopravy, tak především na úrovni gestorů BIM v ČR, kterými jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu a Česká agentura pro standardizaci (Agentura ČAS). ŘSD ČR se na této diskuzi aktivně podílí a průběžně prezentuje právě průběh a výstupy pilotních projektů BIM staveb ŘSD ČR.


HxDR – Hexagon Digital Reality

Špaček Vladimír
HEXAGON

Dnešní technologie pro sběr vyhodnocení a vizualizace světa kolem nás. Digitální realita se díky technologiím Hexagonu stává skutečností. Realistické zobrazení 3D modelů měst a území ve webovém prohlížeči už zákazníkům nestačí, a tak poskytujeme řešení, která jim umožňují upravovat 3D model, interaktivně umisťovat stavby přímo do modelu, a to vše přímo v prostředí webového prohlížeče. Tato řešení pak nacházejí uplatnění při vizualizacích dokumentací skutečného provedení staveb, při prezentaci návrhů projektů staveb nebo urbanistických plánů, při integraci s BIM nebo např. pro virtuální prohlídky. V první části prezentace Vám představíme vám nejnovější technologie i postupy sběru primárních dat a nejefektivnější softwarovou linku na jejich vyhodnocení a klasifikaci s využitím umělé inteligence. Druhá část se pak bude věnovat vizualizačním a publikačním možnostem našich technologií. Na ukázkách z reálných projektů uvidíte jak efektivně a snadno můžete pracovat v prostředí digitální reality s daty v podobě meshí, 3D mračen bodů, sférických snímků nebo BIM projektů, a to třeba i v kontextu stávajících datových sad.


Získejte z volně dostupných dat maximum

Vávra Martin
ARCDATA PRAHA, s.r.o.

Portfolio volně dostupných prostorových dat, která mohou být použita mimo jiné i při výkonu veřejné správy, se každým rokem rozšiřuje. Není proto vždy snadné udržet si aktuální přehled v tom, jaká data jsou právě k dispozici. Situaci dále nezpřehledňuje ani to, že stejná data jsou často publikována v různých formátech či různými způsoby. Cílem našeho příspěvku je představit zásadní geodatové služby, které byste určitě neměli minout, a předvést vám, co vše s nimi můžete v praxi dělat.


Projekt digitalizace stavebního řízení a územního plánování

Veselá Lucie, Vrbová Kateřina
Ministerstvo pro místní rozvoj

Digitalizace stavebního řízení a územního plánování (dále jen „DSŘÚP“) je v současnosti jedním z klíčových projektů MMR. Základ tohoto projektu představuje novela zákona o zeměměřictví a stavebního zákona provedená zákonem č. 47/2020 Sb. Plné zakotvení DSŘÚP do legislativy je realizováno prostřednictvím nového stavebního zákona, který je nyní v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Cílem projektu je vybudování digitálního systému, který usnadní proces stavebního řízení všem účastníkům řízení tím, že bude možné celý proces stavebního řízení, včetně předkládání nezbytných dokumentů, realizovat elektronicky, tj. nebude potřeba obcházet úřady, ale vše bude možné vyřídit prostřednictvím internetu. Zároveň dojde k elektronizaci agendy územního plánování tak, aby bylo možné sledovat pořizování jednotlivých územně plánovacích dokumentací a získávat potřebné údaje z územně plánovací činnosti (včetně strojově čitelných dat) na jednom místě dálkovým způsobem. Projekt DSŘÚP se skládá z následujících informačních systémů: • Integrační platforma stavebního řízení a Portál stavebníka vč. informačního systému identifikačního čísla stavby, • Informační systém Evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů • Informační systém Evidence elektronických dokumentací, • Informační systém územního plánování, národní geoportál územního plánování, • Informační systém Digitální mapy veřejné správy, • Informační systém stavebního řízení. V současné době probíhají intenzivní práce na zadání veřejných zakázek, jež mají za cíl celý systém DSŘÚP vytvořit. Vše se realizuje tak, aby byl splněn termín 1. 7. 2023, kdy má být systém DSŘÚP spuštěn. Příspěvek představuje aktuální stav přípravy realizace těchto systémů včetně zajištění finančních zdrojů.


IMPLEMENTACE PROCESU BIM V SŽ

Vitásek Stanislav
Správa železnic, státní organizace

Příspěvek se zabývá aktuálním stavem a letošním plánem interního projektu Implementace procesu BIM v prostředí Správy železnic. Správa železnic (SŽ) již odřídila několik stavebních akcí v režimu BIM a na základě poznatků se rozhodla stanovit klíčové oblasti pro další rozvoj procesu BIM v organizaci. Zejména se jedná o obohacení datového standardu Státního fondu dopravní infrastruktury o potřeby interních pasportních systémů. Tzn. aby data získaná procesem BIM v přípravě a realizaci stavební akce nalezla uplatnění při správě majetku. Jedná se o nelehký úkol, který vyžaduje celoorganizační součinnost. Dalšími klíčovými tématy jsou výběr společného datové prostředí (CDE) a zahájení tvorby knihovny prvků. CDE (Common Data Environment) představuje takové datové prostředí, v kterém se potkávají nejen informace o stavebním projektu, ale i způsob jeho digitálního řízení v podobě procesů. Proto SŽ musí řídit propojení interních požadavků s funkcionalitami dostupných software řešení pro CDE. Knihovna prvků bude určena ke standardizaci podoby, jak grafických tak negrafických informací napříč projekty a jednotlivými projekčními stupni. Opět se bude jednat o téma, které bude provázané na několik organizačních procesů (například na systém schvalování výrobků a vzorové listy). Místem, kde se budou výše zmíněné oblasti aplikovat, jsou pilotní projekty. V letošním roce má SŽ plánováno začít s několika velikými stavebními akcemi v režimu BIM, které budou spojeny s vysokorychlostními tratěmi, rekonstrukcí významných nádražních budov apod.