Geoinformace ve veřejné správě 2014

15.5.2014 - 16.5.2014

Sborník abstraktů z konference Geoinformace ve veřejné správě 2015.
ISBN: 978-80-263-0930-7

Přehled autorů

Abstrakty

Služba sledování změn

Apeltauerová Jana
Český úřad zeměměřický a katastrální

Od 1. 1. 2014 Český úřad zeměměřický a katastrální poskytuje zcela novou službu, Službu sledování změn o nemovitostech (SSZ). Služba je poskytovaná na základě § 55 odst. 6 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. O způsobu poskytování služby hovoří §§ 19 a 20 vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí. Základem pro nově vytvořenou službu, byla oznamovací služba, která byla vyvíjena především pro bankovní sektor. Tato služba byla poskytována pouze pomocí webových služeb. Služba sledování změn převzala princip zařazování nemovitostí ke sledování a vytváření zpráv, které jsou posílány uživateli služby. SSZ je poskytovaná těm osobám, které jsou v evidenci katastru nemovitostí zapsaní jako vlastník, zástavní nebo podzástavní věřitel, oprávněný z věcného břemene, oprávněný z předkupního práva ujednaného jako věcné právo, oprávněný z práva zpětné koupě, oprávněný z práva lepšího kupce, nájemce nebo pachtýř nebo účastník řízení o takovém právu. Ke sledování se zařazují všechny nemovitosti, ke kterým má uživatel věcné právo. Služba informuje o vyznačení upozornění, že právní vztahy jsou dotčeny změnou, provedení vkladu, provedení záznamu, zápis poznámky. Informace o změnách jsou zasílány dle žádosti uživatele jedním z distribučních kanálů, kterými jsou datová schránka, email nebo krátká textová zpráva. Jako další, nezávislou službu, je možné zřídit odebírání událostí v XML formátu pomocí webové služby. Tato varianta je vhodná pro osoby, které mají zapsáno věcné právo k velkému počtu nemovitostí. Při zřízení služby je uživateli založen zákaznický účet, který je možno dále obsluhovat přes aplikaci dostupnou na adrese https://ozs.cuzk.cz. Přihlašovací údaje k zákaznickému účtu jsou uživateli předány po zřízení služby na tzv. Přehledu účtu. Pokud má zájemce o službu aktivní datovou schránku, může si službu zřídit přes webovou aplikaci bez nutnosti návštěvy katastrálního úřadu. V ostatních případech lze o zřízení služby zažádat osobně na kterémkoli katastrálním úřadu nebo písemně na adresu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Úplata za službu je stanovena vyhláškou o poskytování údajů z katastru nemovitostí a je splatná vždy rok dopředu. Výše úplaty se stanovuje podle počtu nemovitostí, ke kterým má uživatel věcné právo. Pokud vlastník nebo jiný oprávněný má věcné právo k 20 nemovitostem, zaplatí 200 Kč a to pouze při první aktivaci služby. Pokud má žadatel věcné právo k 21 nemovitostem a více zaplatí za každou nemovitost 10 Kč a rok.


Modelová generalizace při realizaci GeoInfoStrategie

Augustýn Radek
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.

Součástí připravované Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020 (GeoInfoStrategie) podle usnesení vlády č. 837 ze dne 14. listopadu 2012 je i požadavek na zabezpečení zkvalitňování a další rozvoj datového fondu prostorových dat pro jejich využívání veřejnou správou a celou společností. Pro splnění tohoto strategického cíle je nezbytné vybudovat tzv. Národní sadu prostorových objektů (NaSaPO), včetně infrastruktury pro její koordinovaný sběr, údržbu a poskytování jednotlivým subjektům. Definování a vybudování NaSaPO vytváří řadu výzev koordinačního, organizačního, provozního a technického charakteru. Stávající stav obsahu tohoto záměru byl vyčerpávajícím způsobem popsán v příspěvku doc. Čady na konferenci GIS Ostrava 2014. Jednou z klíčových vlastností NaSaPO je existence sekundárních datových modelů nižší úrovně přesnosti (sekundární modely), vytvářených systémově tzv. modelovou generalizací a využívaných pro vizualizace a analýzy menších úrovní podrobnosti. Panuje velice realistické a rozumné očekávání, že takováto generalizace bude skutečně automatická, protože bude oproštěna od všech subjektivních, uměleckých a intuitivních prvků generalizace. Nezanedbatelným faktorem umožňujícím naplnit takto definované cíle bude bezesporu úspěšné provázání nově vytvářených geoprostorových dat a infrastruktury NaSaPO se stávajícím a budoucím kartografickým modelem státního mapového díla. Nezbytné lidské zdroje pro jeho kvalitní výstavbu je totiž možné získat právě jen úsporou při údržbě těchto navazujících datových modelů. Touto konstrukcí se ovšem dostáváme ke zdánlivě banální otázce: jak to provést? Možné cesty jsou v podstatě jen dvě: systémová detekce a zapracování změn a automatická generalizace v celém svém rozsahu. Autoři se v příspěvku zabývají analýzou možností provázání NaSaPO na kartografické modely státního mapového díla se snahou identifikovat budoucí úskalí při tomto procesu. Nezanedbatelným cílem je popularizace termínu "modelová generalizace" v novém, zjednodušeném významu.


OpenSource nástroje VÚGTK vyvíjené pro využití dat poskytovaných veřejnosti ČÚZK

Augustýn Radek
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.

Na mnoha seminářích a konferencích bylo s povděkem konstatováno, že resort ČÚZK v oblasti poskytování otevřených dat dlouhodobě poskytuje nadstandardní služby odborné i laické veřejnosti a to nejen v oblasti INSPIRE, kde se každoroční zlepšování kvality, navyšování výkonu, počtu a druhů služeb již stalo standardem. Jako jedna z mála organizací ve středoevropském kontextu poskytuje resort vybraná data ke stažení pomocí vzdáleného přístupu. Jsou tak snadno dostupná jak data RÚIAN, řízeným přístupem i vybraná data ISKN. Pro profesionální využití těchto portálů existuje v dnešní době několik kvalitních nástrojů, které poskytují potřebnou funkcionalitu k využití takto stažených dat. Jedná se zejména o načítání do prostorových databází s cílem dalšího využití nástroji GIS, implementaci modulů do specializovaných systémů či provoz replik příslušných databází na výkonných serverech v prostředí internetu a jejich následném využití. O něco obtížnější je situace pro uživatele, kteří mají potřebu využívat data vzdáleného přístupu nárazově. Pro ně je robustní řešení zbytečně nákladné jak z hlediska pořízení, tak provozu. Jednoduché, obecné, komplexní a hlavně dlouhodobě podporované řešení pro tyto uživatele zatím k dispozici není. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. má jako tvůrce software pro obnovu a údržbu katastrálního operátu MicroGeos v této oblasti výjimečné postavení. Každá změna nového výměnného formátu katastru je do tohoto software zapracována ještě před jeho uveřejněním. Patřičné změny jsou silami resortu ČÚZK podrobně testovány a schvalovány. V době, kdy resort zveřejní popis nové verze výměnného formátu, je jeho importní a exportní knihovna na straně VÚGTK již hotova a otestována. Z provozního hlediska je tuto situaci možno chápat také tak, že před zveřejněním nové verze či upřesnění výměnného formátu je jeho funkčnost prověřena právě implementací v software MicroGeos. Příspěvek se zabývá OpenSource knihovnami a nástroji vytvářenými a udržovanými VÚGTK, v.v.i za účelem využití dat ve formátech VFR a VFK.


Corine land cover 2012: Mapování krajinného pokryvu

Bašistová Jana
CENIA

Corine Land Cover představuje unikátní databázi dat o krajinném pokryvu a jeho změnách v celoevropském měřítku od r. 1990, přičemž od r. 2012 je součástí služby evropského programu Copernicus pro monitorování území. Nová vrstva krajinného pokryvu je vytvářena v pravidelném intervalu přibližně každých šest let, čímž vzniká jedinečná časová řada vývoje změn v evropské krajině. Data jsou zpracovávána samostatně jednotlivými státy podle jednotné metodiky; vytvořené mapy v měřítku 1 : 100 000 obsahují celkem 44 tříd typu území. Bezešvá data ve vektorovém formátu jsou volně dostupná ke stažení. Vedle samotné databáze Corine jsou součástí služby Copernicus pro monitorování území i tzv. vrstvy vysokého rozlišení (High Resolution Layers), které mapují pět tematických vrstev nejdůležitějších typů krajinného pokryvu - zástavbu, vodní plochy, travní porosty, mokřady a lesy. Další součástí služby je Urban Atlas - sada dat historického i současného využití území v oblasti velkých evropských měst a jejich okolí. Data pro Urban Atlas byla vytvořena na podkladě družicových snímků vysokého rozlišení, čímž vznikly mapy o měřítku 1 : 10 000. Aktuálně jsou za Českou republiku dokončovány vrstvy Corine Land Cover 2012 a změnové vrstvy mezi roky 2006 a 2012. V prezentaci budou vedle základních informací o projektu shrnuty základní statistické údaje o současném krajinném pokryvu v ČR a jeho změnách. Zároveň bude představena i základní metodika vytváření vrstvy.


Sedm let webových služeb KN

Bílek Jan
Český úřad zeměměřický a katastrální

Webové služby dálkového přístupu do katastru nemovitostí (WSDP) oslaví letos sedm let své existence. Přes WSDP je v současnosti generováno dvakrát více sestav než přes klasickou webovou aplikaci DP. To značí, že tento přístup získal za dobu své existence na významu a je hlavním pilířem pro přístup k datům katastru nemovitostí České republiky. Pomocí webových služeb lze navíc získat data i ve strojově čitelném formátu (XML). Příspěvek shrne historický vývoj těchto služeb, současný stav s ohledem na změny v legislativě na začátku roku 2014 a nastíní krátkodobý výhled do budoucnosti WSDP.


Volební okrsky v RÚIAN

Burešová Kateřina
Český úřad zeměměřický a katastrální

Zákon o základních registrech č. 111/2009 Sb., v § 31 definuje obsah Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Zákon připouští možnost vést v RÚIAN vedle údajů o základních územních prvcích také údaje o účelových územních prvcích, a to v případě pokud jiný právní předpis stanoví, že se tyto údaje do registru územní identifikace zapisují. Volební okrsek je prvním účelovým územním prvkem vedeným v RÚIAN, informace o volebních okrscích vedených v RÚIAN budou následně využity pro generování voličských seznamů pro všechny typy voleb. Prvotní vymezení volebních okrsků bylo provedeno z údajů Informačního systému evidence obyvatel (ISEO) a z podkladů předaných od obcí a městských obvodů/částí, které na svém území mají vedeny dva a více volebních okrsků. Pro obce a městské obvody/části, které mají jeden volební okrsek, byl okrsek vytvořen automaticky na území celé obce. V ČR má více než jeden volební okrsek přibližně 1 500 obcí a městských obvodů/částí. ČÚZK sdělením č. 369/2013 Sb. ve Sbírce zákonů vyhlásil, že k zápisu údajů o vymezení volebních okrsků do RÚIAN dojde dne 31. prosince 2013. Od 1. ledna 2014 měli starostové obcí dva měsíce na kontrolu plošného vymezení volebních okrsků. Údaje o vymezení volebních okrsků, včetně jejich změn, zapisuje do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí starosta. Editace volebních okrsků probíhá v Informačním systému územní identifikace (ISÚI). Prvek volební okrsek má vedle popisných údajů i lokalizační složku v podobě hranic volebního okrsku. Přiřazení volebního okrsku k adresnímu místu je v systému prováděno automaticky a to na základě polohy definičního bodu adresního místa. Volební okrsky nelze měnit v době od vyhlášení voleb do vyhlášení celkových výsledků voleb Státní volební komisí (§ 26 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb.), neměnnost je zajištěna nástrojem přímo v aplikaci ISÚI. Na vyžádání bude přes CzechPOINT@office příslušné obci vydán seznam voličů v členění po jednotlivých volebních okrscích.


GIS v novinách a neziskovém sektoru

Cibulka Jan
Economia, a.s.

Volby, povodně, kriminalita či herny. Hospodářské noviny v řadě svých projektů užívají mapy, někdy jen pro ilustraci, jindy analyzují možné vztahy a souvislosti. Základem jsou kromě vlastních měření a volně dostupných dat i informace státní správy. Příspěvek si klade za cíl ukázat, k čemu a jak užívají noviny či neziskové organizace GIS a jakým způsobem obvykle probíhá spolupráce se státními institucemi. Příspěvek ukáže několik úspěšných projektů, které vznikly na základě státních i obecních mapových podkladů a předvede přínosy veřejně dostupných GIS podkladů. Řeč přijde na legislativní rámec a nejvhodnější způsoby, jak výměnu dat mezi médii, veřejným sektorem a státem zprostředkovat.


Open Data ve firmě Geosense

Čapek Ladislav
Geosense

Geosense je mladá česká inovativní společnost, která využívá pro své aplikace otevřená data (OpenData). Příspěvek shrne naše zkušenosti s otevřenými daty z domova i ze zahraničí, jaké nám tato data dávají možnosti a pokusí se poukázat na na nové výzvy, které před námi v této oblasti stojí, aby bylo možné rozvíjet další obchodní příležitosti nebo společensky přínosné inicitavity. Protože OpenData, které jsou i v České republice stále dostupnější, jsou nerostné bohatsví 21. století.


GISMentors - Školení otevreného software pro geoinformatiku

Čepický Jáchym
Gismentors.eu

GISMentors je projekt, nabízející profesionální školící a poradenské služby pro kompletní škálu open source GIS software, od desktopových programù (GRASS, QGIS), pres serverové programy (MapServer, GeoServer, Pycsw, ...) a geodatabáze (PostGIS, Spatialite, ...), až po základy programování a automatizace úkolú na jednotlivých platformách.


Prostorová data pro podporu rozhodování ve veřejné správě

Dvořáček Petr
Zeměměřický úřad

K efektivnímu výkonu veřejné správy pomáhají v řadě případů snadno dosažitelná a spolehlivá prostorová data. Jedním z hlavních poskytovatelů takových dat je Zeměměřický úřad. Podkladová geografická data pro řešení nejrůznějších úloh jsou dodávána jak ve formě datových souborů, tak prostřednictvím síťových služeb a aplikací. Příspěvek je souhrnem nejnovějších informací o poskytovaných produktech Zeměměřického úřadu, neoddělitelnou součástí přípěvku jsou rovněž informace o podmínkách poskytnutí dat a služeb. Pro veřejnou správu je jedním z nejžádanějších produktů ZABAGED®. Vybrané typy objektů (např. silnice, dálnice, železniční tratě, elektrárny, hranice správních jednotek, budovy) jsou aktualizovány v cyklu 1-4x za rok na celém území ČR na podkladě informací od primárních správců těchto dat, zároveň probíhá periodická revize území podle stavu zachyceného na nejnovějších leteckých měřických snímcích doplněná terénním topografickým šetřením. Aktualizované verze jsou publikovány v měsíčním intervalu. Dalšími velmi žádanými daty je Ortofoto ČR. U těchto dat se podařilo zkrátit pravidelný cyklus obnovy, od tříletého cyklu se přešlo v roce 2012 na dvouletou periodu. Současné rozlišení 0,25 m a přesnost charakterizovaná střední souřadnicovou chybou do 0,50 m dovoluje řešit nad ortofotem ve spojení s jinými daty řadu úloh značného územního rozsahu. Aktuální Ortofoto ČR je k dispozici v podobě souborových dat a je publikováno rovněž prostřednictvím prohlížecích služeb WMS a WMTS. Běžně lze nyní objednávat také souborová data z dřívějších etap zpracování, konkrétně černobílá ortofota z let 1998 – 2001 a barevná ortofota od roku 2003. Důležitou součástí nabídky se stala také v poslední době data pocházející z leteckého laserového skenování České republiky. Sběr zdrojových dat pro vytvoření nových výškopisných databází se podařilo dokončit v roce 2013, v současné době je již k dispozici z celého území republiky digitální model reliéfu DMR 4G. Průběžně se dále zpracovávají DMR 5G a DMP 1G, které v současné době pokrývají již více než polovinu území ČR, pro celé území budou k dispozici v roce 2015. Příspěvek dále přinese podrobnější informace o nejnovějších úpravách, které byly provedeny při zpracovávání státního mapového díla, zejména základních map středního měřítka, Státní mapy 1:5 000 a databáze Data200. V neposlední řadě je třeba zmínit se i o využití síťových služeb, které poskytuje Zeměměřický úřad. Mnoho uživatelů si v poslední době již zvyklo využívat možností, které jim poskytují především volně přístupné prohlížecí služby. Obecně pro veřejnou správu je v porovnání s dalšími uživateli přístup k datům a službám zvýhodněn - data ZABAGED®, Ortofoto ČR, výškopisná data z leteckého laserového skenování, Geonames, Data200 a vybrané datové sady podle specifikace INSPIRE jsou poskytovány bezplatně.


Evropský program Copernicus: přechod do provozní fáze

Hladíková Lenka
CENIA

Copernicus (dříve známý jako GMES - Global Monitoring for Environment and Security) je evropským programem pro monitorování životního prostředí a bezpečnosti. Cílem této iniciativy Evropské komise, realizované ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, Evropskou agenturou pro životní prostředí a dalšími institucemi, je poskytování včasných a aktuálních informací sloužících pro podporu evropských politik, státní správy i soukromého sektoru a v neposlední řadě samotným občanům. Základním zdrojem dat pro Copernicus jsou družicové snímky (připravované mise Sentinel a přispívající mise) spolu s daty z pozemních měření (in-situ data). Nad těmito daty je vytvářen segment služeb, zaměřený na šest tematických oblastí - monitorování území, atmosféra, mořské prostředí, krizové řízení, bezpečnost a změna klimatu. V ostrém provozu jsou zatím dvě služby - monitorování území a krizové řízení. Aktuálně je připravováno spuštění služby monitorování atmosféry a pro českou republiku méně relevantní monitorování mořského prostředí. S rokem 2014 přechází Copernicus do plně provozní fáze. Vypuštění první družice Sentinel v dubnu 2014 bude vyžadovat řadu opatření, týkajících se především nakládání s velkými objemy dat. Co přinesou veřejnému sektoru volně dostupná družicová data? Jak tato data změní soukromý sektor a jaké příležitosti nabídne pro podnikatele? Jakým způsobem a za jakých podmínek se data dostanou k uživatelům? Nejen na tyto otázky se bude prezentace snažit odpovědět.


Dostupnost veřejnou linkovou dopravou v ČR

Horák Jiří
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Institut geoinformatiky

Dostupnost veřejnou linkovou dopravou lze hodnotit z pohledu občana a jeho bydliště (jaká je dostupnost požadovaných cílů z bydliště) nebo z pohledu dostupnosti jednotlivých služeb (zejména jaká je spádovost dané služby). Jednotlivé metody se liší použitou metrikou (např. četnosti spojů VLD, počet dostupných lokalit při scénářovém požadavku), skladbou faktorů a jejich parametrizací, což má významný dopad na výsledné geografické a dopravní hodnocení. K hlavním parametrům patří výběr výchozích míst, výběr cílových míst, dopravní limity (maximální doba cestování, maximální délka cestování, maximální počet přesedání atd.), čas odjezdu či příjezdu. Jejich nastavení musí odpovídat sledovanému účelu a respektovat individuální požadavky a tím směřovat k tvorbě typických scénářů požadavků na přepravu. Příspěvek představuje vybrané přístupy výpočtu dostupnosti veřejnou linkovou dopravou, upozorňuje na jejich nedostatky a na příkladu úlohy dostupnosti obcí ČR demonstruje závislost výsledků na parametrizaci úlohy. Jedním z možných řešení je použití relativních indikátorů, které jsou méně závislé na konkrétním nastavení. Dostupnost obcí je analyzována také s ohledem na místní závislost na veřejné dopravě. V regionech, kde je poptávka po veřejné dopravě nízká díky intenzivní individuální automobilové dopravě, není dopad nízkého hodnocení dostupnosti významný. Avšak i v takových regionech je vhodné se zaměřit na dopravní požadavky skupin osob, které jsou v přístupu k automobilové dopravě hendikepovány. To v důsledku vede opět k vytváření hodnocení na základě integrování individuálních typizovaných požadavků.


Systémové celoživotní vzdělávání v oblasti prostorových informací

Horák Jiří
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Institut geoinformatiky

Budování a rozvoj NIPI není myslitelný bez zabezpečení adekvátních lidských zdrojů a zajištění jejich rozvoje, zejména celoživotního vzdělávání. Je třeba správně identifikovat požadavky a zabývat se dalším rozvojem jak počátečního, zejména vysokoškolského vzdělávání, tak i dalšího vzdělávání zaměřeného jak na profesní pracovníky v sektoru geoinformačních technologií (sektor GIScience&Technology), tak i běžné uživatele. Nikdo snad nezpochybňuje, že vzdělávání má mít 5K a tedy být Komplexní a systematické, Kvalitní, Kastemizované (šité na míru, cílené), Komfortně dostupné a Koncovému uživateli přínosné. Méně už se dozvíme, jak konkrétně by to mělo vypadat, jak změnit a nastavit procesy směřující ke zlepšení situace a dosažení takového stavu vzdělávání v oblasti prostorových informací, které budeme moci považovat za konkurenční výhodu a zajištění kvalitní přípravy, správy a využívání prostorových informací ve společnosti. Jednou ze systémových příležitostí je GeoInfoStrategie. Dokážeme ji využít?


ZmapujTo - hlášení podnětů od občanů

Hujer Martin
Fakulty informatiky a statistiky VŠE Praha

Ekologický projekt www.ZmapujTo.cz vznikl v květnu 2012 a jeho cílem bylo bojovat proti nelegálním skládkám odpadu v České republice. Projekt se zaměřil na občany, kterým se nelíbí černé skládky v jejich městech, vesnicích nebo v přírodě a chtějí se skládkami něco udělat. Jako nejvýhodnější forma mapování se jevilo zpřístupnění moderní, efektivní a široce rozšířené platformy pro monitoring skládek. Již tato první verze aplikace byla uživatelsky velmi jednoduchá. Skládku dokázal díky mobilním aplikacím velmi jednoduše a rychle nahlásit každý uživatel chytrého telefonu, další možností bylo nahlášení skládky prostřednictvím interaktivního webového formuláře. Po dobu fungování první verze bylo nahlášeno více než 2500 černých skládek, do projektu se aktivně zapojilo přes 40 měst a obcí. V březnu 2014 jsme spustili druhou verzi ZmapujTo, která je vylepšením verze první. Cíl projektu bojovat proti nelegálním skládkám odpadu v České republice a zaangažovat občany, zůstal stejný. Nová verze však obsahuje několik novinek. Nejdůležitější novinkou je možnost hlásit nejen černé skládky, ale i celou řadu možných problémů, na které v přírodě či ve městech narazíte. Přepracovali jsme celý web včetně interaktivní mapy tak, aby práce s ním byla rychlá a intuitivní. Díky responsivnímu designu můžete web www.ZmapujTo.cz používat např. i přímo z Vašeho tabletu či mobilu a zůstane Vám zachována jeho plnohodnotná funkčnost. Nová verze mobilní aplikace podporuje kromě Androidu a iOS nově i Windows Phone. Aplikace ZmapujTo také nabízí možnost se zapojit do jednorázových mapovacích aktivit. Aktuálně můžete například mapovat billboardy a mítinky politických stran před evropskými volbami, nebo zmapovat aktivity celorepublikové úklidové akce "Ukliďme Česko".


Geomatika v prostředí dominantního provozovatele dráhy

Jemelka Libor
SŽDC, s.o.

Železnice je významným segmentem dopravní infrastruktury státu. Příspěvek je psán z pohledu praktika zabývajícího se geomatikou. Popisuje roli geomatiky v procesu digitalizace a georeferencování údajů o železnici u dominantního provozovatele dráhy, u Správy železniční dopravní cesty, státní organizace. Zabývá se pro železnici charakteristickými vrstvami: osa koleje, obvod dráhy, ochranné pásmo dráhy a veřejnosti přístupné plochy jako výsledky zeměměřických činností ve smyslu zákona č. 200/1994Sb. o zeměměřictví a jejich vazbou na informační systém SŽDC a na proces E-governmentu. Podrobněji se věnuje ose koleje a sní souvisejícímu systému staničení s vazbou na pasporty jako zdrojová data


Dopady nového katastrálního zákona do datových struktur ISKN

Kokeš Petr
Český úřad zeměměřický a katastrální

Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový katastrální zákon č. 256/2013 Sb. Změny přinesené tímto zákonem, v důsledku rekodifikace civilního práva, podstatným způsobem zasáhly do datových struktur Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN), zavedly některé nové pojmy a ovlivnily řadu zaběhnutých principů evidence dat katastru nemovitostí. Datové struktury byly ovlivněny zejména následujícími pojmy a právními zásadami: • Materiální publicita • Poznámka spornosti zápisu • Právo stavby • Budova součástí pozemku • Přídatné spoluvlastnictví • Evidence pořadí zápisu práv • Vazba JPV k jinému věcnému právu • Dočasné stavby Princip materiální publicity je následující: je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. V případě přesvědčení, že stav zapsaný v katastru neodpovídá skutečnosti, je možné požádat o zápis poznámky spornosti zápisu. Právo stavby je nová nemovitost evidovaná v katastru nemovitostí. Vlastník práva stavby je oprávněn ke zřízení stavby na pozemku jiného vlastníka. Právo stavby smluvní strany uzavírají na dobu určitou, maximálně na 99 let. Budova přestává být podle nového občanského zákoníku samostatnou nemovitostí a z pravidla se stává se součástí pozemku. Případ, kdy nemovitost náleží společně vlastníkům samostatných nemovitostí, tedy nadřízené nemovitosti vlastní podřízenou nemovitost, nazýváme přídatným spoluvlastnictvím. Od účinnosti nového katastrálního zákona je evidován čas podání návrhu na vklad, z čehož je z pravidla následně stanoveno pořadí zápisu práv. Nově je zavedena také vazba mezi skupinami jiných právních vztahů (JPV), která slouží zejména k podpoře hromadného mazání závislých JPV. Dočasné stavby jsou vystavěny za určitým účelem na dobu určitou. Dočasná stavba nesmí být součástí pozemku, ale může se stát součástí práva stavby. S ohledem na zavedení nových pojmů do katastru nemovitostí došlo ke změnám nejen v datové struktuře ISKN, ale i ve výstupech z ISKN. Dotčená byla zejména nejžádanější sestava výpisu z katastru nemovitostí. Veškeré změny datové struktury ISKN se promítly také do struktury výměnného formátu ISKN.


Jednotná informační báze o dopravních sítích v kontextu návrhu GeoInfoStrategie

Kopecký František
KPM CONSULT a.s.

Předmětem příspěvku je diskuse souvislosti mezi obsahem jednotné informační báze o dopravních sítích (JIB) a principy obsaženými v dosud publikovaných záměrech GeoInfoStrategie. V základních rysech jsou uvedeny principy výstavby JIB jako společného (standardizovaného) základu pro rozsáhlou skupinu aplikací využívajících různé typy dopravních sítí, zejména však pozemních komunikací a železnice. Pozornost je věnována rozšířením datové základny nad rozsah standardních dat GIS (jako společném základu) v praktickém zaměření na logistické procesy nákladní (kombinované) i osobní (hromadné a individuální) dopravy, úlohy spojené s řešením mimořádných a krizových situací apod. V příspěvku jsou využity výsledky řešení několika projektů Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010-2015 řešených na KPM CONSULT a.s. Brno a projektů řešených na podobná témata v zahraničí.


Spájame verejnú správu a inteligentné dopravné systémy

Kotrík Juraj
PRISMA solutions EDV-Dienstleistungen GmbH

Samospráva a úrady plánujú, schvaľujú a presadzujú do reality prevažnú väčšinu zmien v doprave s výminkou nepredvídateľných udalostí ako dopravné nehody a výnimočné situácie. Pri plánovaných a predvídateľných zmenách sa jedná napríklad o zásadné zmeny v dopravnej sieti vznikajúce budovaním a pozmeňovaním komunikácií alebo osádzaním či odstraňovaním dopravných značení (čiže úpravou dopravných opatrení). Rýchlosť týchto zmien v realite dosahuje vysokú dynamiku s ktorou komerčná sféra nedokáže a nikdy nebude vedieť držať krok. Spoločnosti zaoberajúce sa mapovaním dopravnej siete pre účely distribúcie dát do navigačných zariadení a podobných dopravných informačných prostriedkov iba dokážu s istým časovým odstupom naväzovať na zmeny vyvolané aktivitou úradov a samospráv. Všetky dáta o prebiehajúcich zmenách sú však dostupné v tom istom čase ako sú plánované a presadzované – priamo u verejnej správy, v jej prebiehajúcich procesoch. Zmapovaním týchto procesov a implementovaním eGovernment nástrojov pre podporu a zefektívnenie práce úradníkov je možné priame prepojenie tvorcov zmien a koncových užívateľov, t.j. prepojenie verejnej správy a inteligentých dopravných systémov. V príspevku, aj na konkrétnych aplikáciách z Rakúska a Nemecka, je vysvetlené ako je možné zapojiť a motivovať úrady a úradníkov. Primárnymi benefitmi z pohľadu verejnej správy sú zvýšenie efektivity práce a plánovania, odstránenie redudancie v dátach a právna istota pri plánovaní. V konečnom dôsledku ale výstupy každodennej bežnej práce úradníkov s takýmito nástrojmi je možné preniesť do riešení inteligentných dopravných systémov a tak vzniká win-win situácia pre všetky zúčastnené strany.


Aktuální stav projektu tvorby Strategii rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020

Kubátová Eva
Ministerstvo vnitra

Vláda ČR dne 14. listopadu 2012 schválila usnesením č. 837 záměr vypracování Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové formace v ČR do roku 2020 (dále jen „GeoInfoStrategie“) a uložila ministru vnitra vypracovat ve spolupráci s předsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a ministry životního prostředí, pro místní rozvoj, obrany a dopravy návrh GeoInfoStrategie s hlavním cílem nastavit účinnou koordinaci a integraci jednotlivých aktivit společnosti v oblasti prostorových informací a přispět tím k vytvoření podmínek pro efektivnost a úsporu nákladů veřejné správy a zlepšení služeb veřejnosti. V rámci prezentace bude podána základní informace o průběhu a aktuálním stavu prací na projektu tvorby GeoInfoStrategie, do kterého se zapojila formou práce v konzultačním týmu a odborných pracovních skupinách projektu celá řada subjektů veřejné, akademické i soukromé sféry. Budou představeny navržené strategické i specifické cíle a stručně zmíněna klíčová témata návrhu GeoInfoStrategie.


Data o poškození silniční sítě vlivem přírodních pohrom a jejich analýza

Kubeček Jan
Centrum dopravního výzkumu

Spolehlivá silniční síť je nepostradatelnou součástí a základem fungování dnešní společnosti. Je běžné, že některé její úseky jsou po určitou dobu neprůjezdné. Důvodů může být více – od plánované sportovní události, opravy, dopravní nehody až po přírodní pohromu. Síť je většinou dostatečně robustní, takže jednotlivá přerušení nemají vliv na její funkčnost jako celku a téměř vždy lze najít objízdnou trasu. To však nemusí platit v případě přírodních pohrom, kdy často dochází k přerušení většího počtu úseků. V důsledku toho může dojít k rozpadu sítě na více vzájemně oddělených částí a odříznutí obyvatel od základních služeb. V rámci projektu „Kvantifikace rizika ohrožení dopravní infrastruktury České republiky přírodními hazardy“ (program Bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2010-2015) se nám s pomocí správců komunikací podařilo vytvořit databázi úseků, které byly v letech 1997 až 2010 poškozeny povodní, sesuvem či skalním řícením. Na základě těchto dat jsme analyzovali dopad šesti nejvýznamnějších přírodních pohrom na silniční síť, její konektivitu a změny v obslužnosti území. Základem pro databázi byla vrstva silniční sítě Ředitelství silnic a dálnic. Správci komunikací zakreslovali údaje o poškození do papírových map nebo webové aplikace. Zpracování za uvedené období proběhlo v GIS. Datovou základnu průběžně rozšiřujeme o informace z Jednotného systému dopravních informací (JSDI), kde se mimo jiné zaznamenávají informace o přerušení dopravy vlivem přírodních pohrom. Tato data odebíráme on-line a ukládáme do databáze. Dalším možným rozšířením může být sběr dat formou crowdsourcingu (viz. např. Krizová mapa Česka). Tímto směrem také plánujeme rozšířit naši aplikaci.


Nově poskytované služby a data ČÚZK

Legner David
Český úřad zeměměřický a katastrální

V rámci příspěvku bych chtěl posluchače seznámit s novými službami a daty poskytovanými ČÚZK. V současné době je připravováno poskytování vektorové katastrální mapy prostřednictvím Geoportálu ČÚZK ve formátu DGN (později přibude formát DXF). Dále bude možné prostřednictvím Geoportálu ČÚZK získat za úplatu analogovou katastrální mapu ve formátu CIT. V příspěvku představím nově připravovanou webovou mapovou aplikaci zaměřenou zejména na stav digitalizace jednotlivých katastrálních území. Aplikace „Vývoj digitalizace katastrálních území“ bude postavena na mapovém serveru Marushka®. Dojde tak ke sjednocení grafického klienta s ostatními aplikacemi resortu ČÚZK (např. mapovou částí aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí a Dálkového přístupu do KN). Díky připravované aplikaci uživatel snadno získá grafický přehled o stavu digitalizace ve všech katastrálních území. Stejně tak bude k dispozici barevně vizualizovaný plán digitalizace jednotlivých katastrálních území po jednotlivých letech. Dále bude aplikace obsahovat vrstvu s různými klady mapových listů používaných pro analogové katastrální mapy. V neposlední řadě budou k zobrazení připraveny vrstvy s polygony znázorňující přesné území s vektorovou katastrální mapou nebo s analogovou katastrální mapou. Tyto vrstvy budou také využívány v Geoportálu ČÚZK při výběru a prodeji analogové a vektorové katastrální mapy. Nově vyvíjená aplikace postupně nahradí aplikaci Archiv-WEB (http://katastralnimapy.cuzk.cz/). Dále v příspěvku zazní o připravovaných úpravách v Nahlížení do KN a v Dálkovém přístupu v souvislosti se zaváděním účelové katastrální mapy do ISKN.


Krizová mapa České republiky

Marek Lukáš
Katedra geoinformatiky, PřF UP Olomouc

Online krizové mapování je na vzestupu, a Internet je nepochybně mapové prostředí dneška i zítřka. Prostřednictvím participativních forem geotechnologií - například Google Map Maker, Ushahidi nebo OpenStreetMap, se stírá hranice mezi výrobcem a uživatelem mapy. Toto zastření hranice se občas popisuje jako neogeografie. Příspěvek prezentuje zkušenosti získané během tvorby Krizové mapy Česka a poukazuje na potenciál participativního mapování a crowdsourcingu při sběru a vizualizaci dat v krizových situacích. Při povodních na severu Čech v roce 2010 se asi poprvé v ČR naplno ukázaly možnosti a síla sociálních sítí. Lidé během těch několika dní mohli informovat o situaci přímo v místě jejich bydliště díky otevření zdi na facebookovém profilu ČT24 a sami se tak stali reportéry. A šlo tedy o sázku na “inteligenci davu”. Stejně jako jde i v případě Krizové mapy. Lidé v místě postiženém nějakou pohromou mohou snadno pomocí Facebooku, Twitteru (#krizovamapa), e-mailu nebo zprávy zaznačené do mapy informovat o situaci na místě, případně o potřebách, které vyvstávají. Tyto informace jsou následně verifikovány jak vyškolenými osobami, tak právě davem, a umístěny do mapy. Krizová mapa nemá ambice nahradit složky IZS a živelně koordinovat pomoc v postižených lokalitách, ale právě naopak má být doplňkem tohoto dobře fungujícího systému. Krizová mapa Česka je spuštěna pouze při mimořádné události. Příklad analyzován v tomto příspěvku je první užití Ushahidi v on-line aplikaci pro mapování krize v České republice - Krizová mapa České republiky. Příspěvek zkoumá tvorbu Krizové mapy, a to především z GIS hlediska. Využití dostupných služeb a vrstev, technologické nasazení Ushahidi, ale i nastavení serverů a vzdálených služeb.


Další postup implementace INSPIRE služeb v ČÚZK

Med Michal
Český úřad zeměměřický a katastrální

Příspěvek shrnuje dosavadní zkušenosti Sekce centrální databáze ČÚZK s implementací INSPIRE, především se sériemi datových sad témat Adresy a Územní správní jednotky, které byly zpracovány v roce 2013, včetně tvorby stahovacích a prohlížecích služeb. Tyto služby jsou dostupné již více než půl roku, a příspěvek shrnuje půlrok jejich užívání a zároveň upozorňuje na některé novinky v distribuci dat, jako je rozšířené poskytování předpřipravených souborů prostřednictvím stahovacích služeb nebo chystané služby ATOM. Součástí shrnutí je i zhodnocení užívání stahovacích a prohlížecích služeb pro téma Parcely, které jsou v provozu již od dubna 2011 (prohlížecí služba) a dubna 2012 (stahovací služba prostřednictvím WFS a předpřipravených souborů). Další část příspěvku je zaměřena na téma Budovy, které připravujeme a jehož služby hodláme spustit v průběhu roku 2014. Implementace tohoto tématu byla avizována již vloni, ale její zpracování muselo být odloženy z důvodu revize datových specifikací ze strany JRC. Nová verze datové specifikace byla zveřejněna v prosinci 2013 a na nové XSD schémata, proti kterým musí být data validována, nejsou ještě dostupná. V příspěvku tedy seznámím posluchače s analýzou specifikace a s očekávaným obsahem dat, která budeme pro téma Budovy poskytovat. Součástí příspěvku bude i zmínka o INSPIRE neharmonizovaných sériích datových sad, které ovšem z INSPIRE vychází. Jedná se o sadu prostorových dat KM – tedy o katastrální mapu v rastrové podobě pokrývající celé území České republiky. Protože se jedná o rastrová data, jsou dostupná pouze prostřednictvím prohlížecí služby založené na standardu WMS 1.3.0. Druhou sadou jsou Units eXtended (UX), které rozšiřují INSPIRE sadu Územní správní jednotky o další prvky územního členění v České republice, jako jsou například základní sídelní jednotky, obce s rozšířenou působností, rozsahy působnosti stavebních a katastrálních úřadů atd.


GIS.lab – okamžité vytvorenie GIS pracoviska

Minčík Ivan
GISTA s.r.o.

Cieľom tejto prezentácie je predstavenie najnovšej verzie Open Source projektu GIS.lab, ktorý umožňuje okamžité nasadenie kompletnej GIS infraštruktúry pozostávajúcej zo servera a virtuálnych klientských prostredí pomocou najmodernejších Open Source nástrojov pre automatické nasadzovanie softvéru, virtualizácie a technológií GIS. Pokúsim sa taktiež o hrubé porovnanie prezentovanej technológie s niektorými zaužívanými postupmi. Druhá polovica prezentácie je vyhradená praktickej ukážke použitia GIS.lab-u v krízovom riadení a kolaboratívnom mapovaní. GIS.lab umožňuje automatické nasadenie GIS servera a neobmedzeného počtu klientských staníc v extrémne krátkom čase. Sieť GIS.lab ponúka kompletnú sadu služieb a výber najlepšieho Open Source softvéru pre prácu v GIS, ktoré sú integrované do centrálne spravovaného, prenosného a nezničiteľného systému. Systém je navrhnutý tak aby fungoval okamžite po jeho získaní (out-of-box), bez nutnosti konfigurácie a nezávisle na dostupnosti iných služieb. GIS.lab znižuje náročnosť nasadenia a vlastníctva GIS infraštruktúry na nulovú úroveň pri zachovaní jeho vlastníctva a plnej kontroly nad celou technológiou.


gvSIG & OpenWebGlobe: open source řešení na KGI UP

Nétek Rostislav
Katedra geoinformatiky, PřF, Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzity Palackého v Olomouci. gvSIG je GIS řešení spoluvyvíjené na Polytechnické univerzitě ve Valencii. Desktopová verze je užívána při výuce na KGI již třetím rokem v rámci předmětu „KGI / PROG3 – Programové prostředky 3“, který je zaměřen právě na práci s open source GIS. Zahrnutí gvSIG do praktických cvičení i semestrální práce přináší studentům alternativní pohled na práci s desktopovými GIS nástroji, neboť v rámci všech ostatních předmětů se studenti setkávají prakticky pouze s komerčním řešením ArcGIS. Jako významná studijní podpora slouží videotutoriály. OpenWebGlobe je švýcarský projekt virtuálního glóbu zobrazeném ve webovém prohlížeči. Jedná se o rozšiřitelnou alternativu k aplikacím typu GoogleEarth. Oproti analogovému zobrazení virtuální glóbus podává lepší prostorovou představu o sledovaném území, o jeho výškových parametrech a především pak možnosti individuální vizualizace z různých úhlů pohledu, což se osvědčilo jako vhodné zadání cvičení pro studenty. Kladně je studenty kvitována možnost vykreslení zvolené tematické vrstvy na vygenerovaný 3D model terénu. V případě volby leteckého/satelitního snímku jako podkladové vrstvy, tak studenti dostávají realistický 3D pohled na zkoumané území a přitom si procvičí základy úpravy zdrojového kódu.


Usnadněte si práci s RÚIAN

Nožka Jan
ARCDATA PRAHA, s.r.o.

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) již druhým rokem slouží jako závazný zdroj informací nejen o územní identifikaci a adresách, ale postupně jsou do něj zařazovány i další cenné informace, jako např. účelová katastrální mapa či volební okrsky. Pro efektivní využívání těchto dat je nezbytné: • úspěšně data RÚIAN propojit s lokálními datovými zdroji a informačními systémy konkrétního úřadu či organizace • a zajistit jejich trvalou aktualizaci. Pro převod dat z Výměnného formátu RÚIAN (VFR) do geodatabáze systému ArcGIS vyvinula společnost ARCDATA PRAHA nástroj převádějící údaje o katastrálních územích, obcích, parcelách, stavebních objektech včetně technicko-ekonomických atributů, adresních místech, ulicích, částech obce, městských obvodech/městských částích, správních obvodech v Praze a ZSJ. Součástí tohoto řešení jsou i nástroje pro automatickou denní aktualizaci dat včetně rutiny pro sestavení úplné adresy pro fultextové vyhledávání. Potřebuje-li tedy úřad pro výkon jakékoliv agendy prostorový kontext vztažený k informacím z katastru nemovitostí nebo adresám, může využít data z RÚIAN. Stejně tak, je může využít soukromý subjekt pro efektivnější správu svého majetku či plánování obchodní činnosti.


Projekt European Location Framework (ELF)

Pauknerová Eva
Český úřad zeměměřický a katastrální

Většina evropských zemí věnuje již řadu let pozornost implementaci Směrnice INSPIRE a návazných prováděcích předpisů a technických dokumentů. Pro zajištění bezešvých prostorových datových sad v celoevropském rozsahu toto ale nestačí. V roce 2012 proto Evropská komise schválila návrh projektu European Location Framework (ELF), který podpořila jako tzv. Pilot A v rámci programu CIP ICT PSP. Návrh předložilo a od března 2013 řeší konsorcium 30 organizací. Polovinu z nich tvoří národní mapovací agentury/úřady, včetně Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, a také jejich panevropská asociace EuroGeographics. V druhé polovině jsou zastoupena universitní a výzkumná pracoviště a soukromé společnosti, které se věnují tvorbě SW a aplikací souvisejících s prostorovými daty. Příspěvek upřesní strukturu a cíle projektu. Představí výsledky, jakých bylo dosaženo v prvním roce projektu. Zmíní nástrahy i přednosti společného postupu. Představeny budou podpůrné nástroje (Geo-tools) určené pro stykování, generalizaci, vizualizaci, kontrolu kvality atd. Budou shrnuty zkušenosti týmu ČÚZK, a to jak z hlediska jednotlivých pracovních bloků, na kterých participuje (např. specifikace ELF, zapojení dat a služeb, licence), tak ve vztahu k implementaci INSPIRE v resortu a České republice. Pozornost bude věnovaná výsledkům a poznatkům z tzv. CZ-PL clusteru – pilotní úlohy ELF zaměřené na zajištění harmonizace/interoperability vybraných prostorových dat a služeb dvou sousedících států, včetně dat velkých měřítek. Na závěr budou uvedeny možnosti, jak se mohou zájemci k aktivitám ELF připojit.


Vzdělávání v geoinformatice – současná nabídka pro školy a veřejnost

Pechanec Vilém
Univerzita Palackého v Olomouci

Příspěvek podává přehled současné nabídky vzdělávacích zdrojů a aktivit pro školy, zejména základní a střední, a pro širokou veřejnost v oblasti geoinformatiky. Shrnuje výsledky několika OPVK (Geoinfonet, Neocartolin, CETPO, EnvirUP...) projektů řešených na Univerzitě Palackého ve spolupráci s řadou partnerů ze soukromé a akademické sféry po celé ČR a také názory a požadavků učitelů z vybraných ZŠ a SŠ. V rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, prioritní osy Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, oblasti podpory Partnerství a sítě bylo podpořeno několik projektů věnujícím se propojení a rozvoj spolupráce subjektů v geoinformatice. Hlavním tématem podpory operačního programu je rozvoj lidského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací, především v oblasti dalšího studia a odborné přípravy výzkumných pracovníků a spolupráce v sítích subjektů vytvářených mezi vzdělávacími institucemi, výzkumnými organizacemi a výrobními či aplikačními firmami. Geoinformatika, jako mladá aplikační disciplína, prochází rozvojem a proniká do mnoha oborů lidské činnosti. Dochází tak k rozvoji poznatků, ne však jejich sdílení. Stávající úroveň spolupráce není dostatečná, chybí syntetizující přístup i těsnější propojení. Spolupracující subjekty vytvořili v průběhu řešení projektů sítě, zabývající se všemi oblastmi geoinformatiky se snahou o zvýšení vzájemné informovanosti o vzdělávací, výzkumné i aplikační činnosti, provázanosti subjektů při spolupráci nad společně řešenými úkoly i organizovanými akcemi, sdílenými nejmodernějšími poznatky.


Participativní geoweb v podmínkách českého venkova

Plíhal Václav
Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Praktické ověřování možnosti aplikace participativních geografických informačních systémů (PGIS) v oblasti krajinného a územního plánování bylo předmětem diplomové práce autora příspěvku. Ve srovnání se situací v mnoha zemích s vyspělou demokracií české prostředí v teorii i aplikaci PGIS zaostává. Případová studie realizovaná v mikroregionu Olešnicko na severní periferii Jihomoravského kraje ukazuje obtížnost zapojení veřejnosti do projektu i relativní snadnost technologického provedení prostorově orientovaného mikrokomunitního webu. Autorem byly použity pro vytvoření participativního geowebu existující technologie. Jako mapová aplikace umožňující jednoduché vytváření nových geodat uživateli se osvědčil systém Ushahidi (OpenLayers + PHP + MySQL) vytvořený původně pro účely krizového mapování v Africe (v Česku později známý jako prostředí povodňové krizové mapy). Z nástrojů nezaměřených přímo na práci s prostorovými daty pak byly použity systémy DokuWiki a Disqus. Dle publikovaných zahraničních studií korespondujících se zkušeností autora z vlastní případové studie neleží problémy zavádění přístupu PGIS v oblasti technologií, ale v rovině společenské. O perspektivní nástroj z různých důvodů nemá velký zájem veřejná správa ani veřejnost. Autorem vytvořený a popisovaný portál zmola.cz má předpoklady zlepšit kvalitu prostorového plánování tím, že může zprostředkovat širokou škálu účasti veřejnosti od mapování hodnot venkovské krajiny po připomínky ke konkrétním realizačním krajinářským projektům. Konkrétní zkušenosti z několikaletého běhu prostředí zmola.cz sice kvůli malému zájmu obyvatel nepotvrzují jeho uplatnitelnost v prostředí dnešní obce se 1700 obyvateli, přesto naznačují šíři možností participativního geowebu nasazeného v komunitě, která by jeho výhod chtěla využít.


Provozování volných INSPIRE služeb – výzvy a překážky

Poláček Jiří
Český úřad zeměměřický a katastrální

Provozování volných služeb a aplikací v prostředí Internetu přináší obecně řadu úskalí, provoz těchto služeb podle prováděcích pravidel směrnice INSPIRE není výjimkou. Situace Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) při implementaci INSPIRE je navíc specifická ve třech aspektech: 1. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) je podle pravidel INSPIRE nově vzniklou databází (vznikl poté co vešla směrnice v platnost). U nově vzniklých nebo rozsáhle rekonstruovaných databází vznikla povinnost harmonizovat data a spustit harmonizované stahovací služby pro témata z přílohy I směrnice nejpozději v listopadu 2012, zatímco u stávajících databází vznikne tato povinnost až v listopadu 2017. 2. RÚIAN poskytuje prostřednictvím aplikace VDP volně data výměnného formátu. Tato data mimo zahrnují témata Parcely, Adresy, Administrativní členění (příloha I) a Budovy (příloha III) směrnice. Proto bylo rozhodnuto, že i stahovací INSPIRE služby pro tato témata bude úřad poskytovat volně. 3. Architektura centrálních databází ČÚZK zahrnujících Informační systém katastru nemovitostí (ISKN), Informační systém územní identifikace (ISÚI), RÚIAN a Publikační databázi (PD) je založena na on-line komunikaci jednotlivých informačních systémů, proto i prohlížecí a stahovací služby poskytované z PD jsou dostupné v on-line režimu. Důsledkem je, že ČÚZK poskytuje harmonizované INSPIRE prohlížecí (WMS 1.3) a stahovací služby s přímým přístupem (WFS 2.0.0) v on-line režimu a zdarma, což není v evropských státech zcela obvyklé. On-line forma těchto služeb byla zvolena záměrně, protože umožňuje zajímavý boční efekt - využívat tyto služby v resortních aplikacích. V současné době je tomu tak ve volných aplikacích Nahlížení do KN, Veřejný dálkový přístup (VDP – součást RÚIAN) a v resortním Geoportálu, dále pro registrované uživatele v aplikaci Dálkový přístup do KN (DP), v grafickém aplikačním rozhraní ISÚI a v řadě interních aplikací ČÚZK. V důsledku je největším uživatelem těchto on-line služeb ČÚZK a jeho resortní organizace. Na tyto služby je ale napojena i řada externích aplikací a uživatelů, jednou z nejpopulárnějších je aplikace e-Katastr pro mobilní zařízení. Takto koncipovaný provoz volných INSPIRE služeb přináší samozřejmě řadu výzev. Nejpodstatnější je zajištění dostatečné výkonnosti systému, aby jejich odezvy a dostupnost byly pro uživatele přijatelné. Parametry dostupnosti podle směrnice INSPIRE nám přitom příliš nepomohou, protože reálná potřeba uživatelů je podstatně vyšší, než směrnice stanovuje. Dalším problémem je náhlé extrémní zvýšení požadavků uživatelů. Ty jsou obvykle vyvolány volnou aplikací používající tyto služby (např. Nahlížení do KN, e-Katastr apod.) v souvislosti s televizní relací nebo internetovou zprávou týkající se katastru nemovitostí ČR. Prezentace bude zaměřena na zkušenosti s provozem (problémy a statistiky zatížení služeb) a doplněna úvahou o vhodné architektuře, která by neomezila volné služby a současně garantovala dostupnost těchto služeb pro důležité agendy veřejné správy.


Využití dat leteckého laserového skenování pro zpřesnění ZABAGED

Pressová Jana
Zeměměřický úřad

Od roku 2009 je realizován projekt nového výškopisu České republiky s využitím technologie leteckého laserového skenování, který probíhá ve spolupráci tří rezortů – Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, Ministerstva obrany ČR a Ministerstva zemědělství ČR. Cílem projektu je vytvoření nových výškopisných databází: Digitální model reliéfu území České republiky 4. generace (DMR 4G) ve formě mříže (GRID) 5 x 5 m. Digitální model reliéfu území České republiky 5. generace (DMR 5G) ve formě nepravidelné sítě výškových bodů (TIN). Digitální model povrchu území České republiky 1. generace (DMP 1G) ve formě nepravidelné sítě výškových bodů (TIN). DMR 4G už od letošního roku pokrývá celé území ČR, přesnější DMR 5G je zpracován na cca ½ území. Už od zahájení tohoto projektu se v Zeměměřickém úřadě plánovalo využití nových výškopisných dat pro zkvalitnění dalších produktů poskytovaných uživatelům. DMR 4G se začal využívat pro tvorbu polohově přesnějších ortofot. Zahájilo se testování využití pro ZABAGED® se záměrem, aby data ZABAGED® splňovala i do budoucna požadavky státní správy a samosprávy na polohovou přesnost a topologickou kvalitu základních geografických dat. Zahájila se tedy příprava systematického zpřesnění polohy vybraných, v terénu jednoznačně definovaných, polohopisných a výškopisných objektů na celém území ČR. Rok 2011 byl věnován testování metod a přípravě technologie, v roce 2012 proběhlo pilotní ověření na vybraném území a byl zpracován projekt, v minulém roce se zpřesnění rozběhlo s odhadem ukončení v letech 2018. Realizovaná technologie byla navržena na základě kapacity pracovníků ZÚ a používaného softwarového vybavení pro aktualizaci dat ZABAGED®. Zpřesnění geometrické polohy objektů, popř. vyhodnocení nových objektů, probíhá ve 2D v systému APV ZABAGED® (MicroStation V8i, LIDS, Oracle) a ve 3D za podpory stereofotogrammetrie (PhoTopoL) a analýz DMR 5G (Atlas). Postupuje se po územních jednotkách dle kladu Základní mapy měřítka 1:50 000 (ZM 50), kde existuje terénní model DMR 5G. Nejasné případy lokalizace jsou dokončeny na základě terénního šetření. Zpřesňované typy objektů ZABAGED®: Dálnice, evidované silnice Železniční tratě Vodní toky Břehové čáry vodních toků a vodních ploch Terénní stupně Kótované body Součástí zpřesňování jsou i prvky ležící na vyjmenovaných typech objektů. Zpřesňují se i další objekty, pokud je bylo možné identifikovat v DMR 5G (zeď, most, vodopád, přehradní hráz, jez, rokle, výmol, pata terénního stupně) Od roku 2013 se ověřují metody a připravuje se technologie zpřesňování budov. Nejedná se v tomto případě jen o výrazné zpřesnění tvaru budov ZABAGED®, ale maximální využití existující kresby v ISKN, pokud odpovídá skutečnosti, se zachováním zásad fyzicko-geografické úplnosti. Díky lepší vazbě na objekty ISKN bude zaveden dokonalejší způsob průběžné aktualizace budov. Neméně významnou součástí tohoto úkolu bude doplnění budov (částí budov) v terénu existujících, nicméně v ISKN nevedených.


Kartografické aspekty mapování a vyjadřování přístupnosti centra města

Řezník Tomáš
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav

Orientace a navigace pohybově znevýhodněných, zejména vozíčkářů/ek, ve městě je obecným problémem z důvodu specifických požadavků této skupiny obyvatel, ale i z důvodu odlišných přístupů k navigaci. Prvotní řešení reagující na tyto formy prostorového znevýhodnění proběhlo analýzou konkrétních uživatelských potřeb a následně vydáním Atlasu přístupnosti centra města Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu. Tento atlas byl vytvořen společně v letech 2009 – 2012 Masarykovou univerzitou (mapová část) a Magistrátem města Brna (textová část). Kromě pozitivní zpětné vazby od uživatelů/ek invalidních vozíků ohledně tohoto atlasu bylo zjištěno, že pro určité skupiny osob s omezenou schopností pohybu je nutné hledat alternativní způsoby kartografické reprezentace zjednodušující orientaci v prostoru. Tato situace byla popsána zejména u osob, které užívají invalidní vozík od narození. Míra závislosti mezi kartografickým znázorněním geografické informace a jejím porozuměním je ještě výraznější než u tzv. majoritní společnosti. Za předpokladu stále existující a předešlými pracemi potvrzené bariérovosti městského prostoru a zároveň specifických potřeb uživatelů/ek invalidních vozíčků je proto třeba hledat nová řešení přispívající k odstraňování těchto forem prostorového znevýhodnění. Stávající přístupy k navigaci vozíčkářů/ek v rámci center měst jsou založeny ve většině případů na papírových mapách nebo slovních popisech jak se k uvedenému místu dostat. Nejinak tomu bylo i u Atlasu přístupnosti centra města Brna pro osoby s omezenou schopností pohybu vydaného Masarykovou univerzitou a Magistrátem města Brna v roce 2012. Předkládaný návrh využívá jak zpětné vazby získané z používání tohoto atlasu, tak dlouholetých výsledků Masarykovy univerzity z vědeckých projektů věnujících se problematice prostorového chování různých skupin obyvatel a optimalizaci map podle požadavků jednotlivých uživatelů/ek. Příspěvek byl spolufinancován ze specifického výzkumu Masarykovy univerzity, projektu MUNI/A/0952/2013.


Informace o souboru českých technických norem v oboru geografická informace/geomatika

Sovjáková Eva
Technicko-normalizační komise č. 122 při ÚNMZ

Jakýkoliv strategický dokument v oblasti pořizování, pamatování, sdílení dat, jejich zobrazení, příp. užití ve web aplikacích, a dále v oblasti týkající se služeb používajících geografickou informaci, pokud je úspěšný, je dále postupně rozvíjen do technických specifikací, případně do technických dokumentů, které v detailu obsahují požadavky na produkt, kterými mohou být datové sady, účelová rozhraní, web aplikace, zobrazení v mapách, atd. Na národní úrovni by se technické specifikace a technické dokumenty měly opírat o české technické normy, tam, kde české normy chybí, o normy evropské nebo mezinárodní. Technicko-normalizační komisí - TNK č. 122 při ÚNMZ - jsou specificky sledovány mezinárodní normy řady ISO 19100 Geografická informace/Geomatika, zejména pak normy, harmonizované ve smyslu § 2 zákona č. 22/1997 Sb., v platném znění. Do soustavy českých technických norem (ČSN) jsou dále zaváděny překlady technických zpráv technického výboru ISO/TC 211 Geographic information/Geomatika nebo technické komise CEN/TC 287 o stejném názvu. Zejména zprávy poslední zmíněné CEN/TC 287 ukazují, jak pečlivě je sledován postup zavádění norem geografické informace, zejména vliv těchto dokumentů na budování infrastruktur prostorových dat ve smyslu směrnice INSPIRE. Od roku 2003 počet českých technických norem v oboru Geografická informace/Geomatika a do soustavy ČSN zavedených zpráv jak ISO/TC 211, tak i CEN/TC 287 přesáhl hranici 50 kusů. Z toho 25 lze označit jako harmonizované české technické normy. V tabulce Přehled mezinárodních a evropských technických norem (CEN/TC 287 a ISO/TC211 Geografická informace/Geomatika) jsou uvedeny všechny normy a technické zprávy, které byly zavedeny do soustavy ČSN buďto vyhlášením nebo překladem. Všechny normy, o nichž bude referováno, jsou překladem mezinárodních norem ISO řady 19100 Geografická informace/Geomatika, z nichž některé byly převzaty CEN jako normy evropské. V poslední době významný podíl návrhů těchto norem vzniká v OGC. Nejnověji CEN/TC 287 vítá a připravuje budoucí užší spolupráci s touto zájmovou skupinou. Oblast geografické informace je přirozeně mezioborová, proto dochází na úrovni CEN k přenášení zodpovědnosti mezi různými technickými komisemi při vývoji některých tematických norem.


TopGis a Mapy.cz – Geoinformační služby pro Vás

Sýkora Michal
TopGis, s.r.o.

Spojením technologického zázemí a odborných znalostí našich společností vznikl jedinečný projekt geoportálových služeb pro různé oblasti každodenního života. Nabízíme široké portfolio produktů, které bychom Vám velmi rádi ukázali a představili. Naše řešení přizpůsobujeme potřebám jednotlivců i velkých uživatelských skupin. Spolehlivě, kvalitně a s radostí zpracováváme specifické a originální požadavky, ale také běžné životní situace.


Co všechno nám může říci turistická mapa města?

Šmída Jiří
Technická univerzita v Liberci

Velké množství turistických informací a průvodců je realizováno mimo oficiální agentury. Projekty jako TripAdvisor nebo USE-IT Europe jsou důkazem velkého zájmu široké veřejnosti přispívat do takových projektů či jen tyto informace aktivně využívat. Cílem příspěvku je představení Direction – turistické mapy Liberce a Jablonce nad Nisou – vzniklé metodou participativního mapování (participatory mapping). Stěžejní částí příspěvku bude zhodnocení výhod a nevýhod participativního mapování v prostoru města na příkladu výše uvedené mapy. Zhodnocení lze provést z několika hledisek a to například z hlediska cestovního ruchu, podnikání nebo z pohledu obyvatel daného města. V příspěvku bude také diskutován hlavní přínos tohoto a obdobných projektů pro místní samosprávu, kdy informace obsažená v mapě může hrát významnou roli v městském plánování. Bude představen proces tvorby výše uvedené mapy, zaměřený především na metodiku sběru dat. Na základě zkušenosti s prvním vydáním mapy Direction navrhne příspěvek možné způsoby vylepšení metod sběru a samotné tvorby výsledného mapového produktu a představí další možnosti jeho využití.


LayMan - nástroj pro publikaci a zabezpečení geodat

Šrédl Michal
České centrum pro vědu a společnost

Geografická data se obykle publikují pomocí MapServeru nebo GeoServeru, vektorová data se obvykle ještě před tím nahrávají do databáze. LayMan (Layer Manager) toto dělá za Vás a nabízí k tomu jednoduché webové rozhraní. Vypublikované vrstvy je možné zároveň zabezpečit tak, že je zobrazí jenom přihlášení uživatelé s příslušnými právy. LayMan nabízí webové rozhraní, kde je možné uploadovat soubory na server do uživatelského adresáře a odtud je nahrávat do PostGIS databáze a publikovat v GeoServeru. Spolu s webovým portálem Liferay, mapovým portálem firmy CCSS, metadatovým katalogem Micka a OpenGeo Stylerem tvoří ucelený mapový portál, kde je možné webová data nahrávat, publikovat, katalogizovat, vyhledávat, stylovat, zobrazovat a zabezpečit. Správu uživatelů a skupin obstarává portál Liferay, který je prostřednictvím single sign-on služby CAS propojený s GeoServerem. Od Liferaye získává LayMan ověření uživatelů a jejich členství ve skupinách. V GeoServeru pak přiděluje práva editace a zobrazení pro jednotlivé vrstvy. Práva k vrstvám lze v LayManu nastavit buďto přímo při publikaci dané vrstvy, nebo je později upravit v nastavení. Systém zabezpečení lze kaskádovat přes více nezávislých serverů. LayMan webový klient je napsaný v jazyce JavaScript s využitím knihovny Ext, LayMan server je napsaný v jazyce Python. LayMan server nabízí REST rozhraní jak pro LayMan klienta, tak pro programy třetích stran. S Liferayem komunikuje prostřednictvím proprietárního protokolu, s GeoServerem převážně pomocí REST API.


Trendy v kartografii a vizualizaci prostorové informace

Talhofer Václav
Univerzita obrany, Fakulta vojenských technologií, Katedra vojenské geografie a meteorologie

Symbolizovaná a vysvětlená prostorová informace zůstává stále jedním z hlavních způsobů předávání informací od tvůrce a poskytovatele ke koncovému uživateli. Kartografie jako věda a současně i jako praktická činnost má zde své stálé a nezastupitelné místo. Mění se sice v důsledku technického a technologického rozvoje, nicméně způsoby grafického podání prostorových informací zůstávají stále v podstatě neměnné. Kartografie se mění v oblasti datových zdrojů. Je silně vázána na databáze prostorových i neprostorových informací, které jsou předmětem vlastní vizualizace. V GIS může být ukládáno v podstatě neomezené množství objektů s nelimitovaným množstvím tematických vlastností. Pro kartografickou vizualizaci je však nutné vybrat pouze informace, které je možné zobrazovat. Pro vlastní zobrazení je vhodné, pokud všechny zobrazované objekty mají shodné nebo podobné vlastnosti, například polohovou přesnost, tematickou rozlišovací úroveň apod. Pokud tyto vlastnosti nejsou harmonizovány, je nutné předat uživateli informaci o jejich neurčitosti. Způsoby vizualizace neurčitosti a nestejné kvality vizualizovaných dat je jednou ze současných priorit kartografie. Virtuální vizualizace zejména pomocí webových mapových služeb umožňují v rámci konkrétních uživatelských profilů nastavit takový způsob zobrazení, který vyhovuje konkrétnímu uživateli nebo skupině uživatelů, případně který se mění podle daných okolností. Takovéto vizualizace jsou rozvíjeny v další prioritní oblasti kartografie, kterou je tzv. adaptivní kartografie. Rozsah prostorových i neprostorových dat, které se v současné době ukládají do různých GIS, je enormní. Běžný uživatel není ani mnohdy schopen tato data akceptovat, případně i analyzovat a pochopit jejich souvislosti. Analýzami dat se zabývá široký okruh specialistů z různých oblastí. Výsledky analýz je nutné nějakým vhodným způsobem prezentovat odborné či široké veřejnosti. Na této platformě je možné opět sledovat další prioritu současné kartografie, kterou jsou metody a postupy tematické kartografie. Její poslední výsledky v ČR je možné sledovat v oblasti vydaných tematických atlasů (Atlas krajiny ČR, Atlas podnebí Česka apod.). S poslední uvedenou prioritou kartografie jsou způsoby prezentace prostorové informace na webových mapových portálech. V posledních letech takovýchto portálů vznikla celá řada a bohužel u řady z nich je možné sledovat zásadní porušování základních zásad zobrazování prostorové informace. I v tomto ohledu kartografie rozvíjí metody a postupy zjednodušené vizualizace prostorové informace včetně metod zjednodušené generalizace. Tvůrci webových mapových portálů by měli tyto metody ctít.


Výsledky projektu soustavy statistických registrů napojené na RÚIAN

Udržalová Zdeňka
Český statistický úřad, odbor statistických registrů

Územní statistický Registr sčítacích obvodů a budov (dále RSO) je součástí realizovaného projektu úpravy soustavy statistických registrů a jeho napojení na základní registry veřejné správy v letech 2010 - 2014. Vnitřní rolí RSO je garance správy územních číselníků, budov a adres v napojení na registr územních identifikací, adres a nemovitostí (dále RÚIAN). Navíc obsahuje účelové územní prvky, evidenci cca 5 miliónů bytů ČR, sleduje vybrané atributy územních celků (výměra, počet obyvatel aj.) a vybrané statistické ukazatele vybavenosti budov a bytů. Navenek je ČSÚ editorem základních sídelních jednotek v RÚIAN od 1.7.2012, správcem dílových částí obcí, dílových základních sídelních jednotek, územně technických jednotek, statistických obvodů. V současnosti je statistická soustava registrů již plně aktualizována ze základních registrů a od dubna 2014 budou nabíhat do provozu nové webové služby.


Problematika popisu železničních přejezdů jako součásti dopravní infrastruktury se zaměřením na dráhy mimo správu SŽDC, s.o.

Vacková Eva
FAST VUT v Brně

Budování národní infrastruktury pro prostorové informace v rámci plnění GeoInfoStrategie s sebou přináší nutnost standardizovaného popisu různých typů dopravních sítí společným způsobem. Evidence jednotlivých druhů dopravních sítí je vedena odlišnými metodami (míra detailu v popisu sítě je různá, popisovány jsou nesourodé parametry apod.). V informačních systémech správců se setkáváme s propracovanými systémy identifikace jednotlivých úseků, překážek, křížení, ale pouze v rámci dané sítě. Achillovou patou popisů dopravních sítí je malé množství popisných informací o prvcích nejnižší kategorie (místní a účelové pozemní komunikace, vlečky a speciální dráhy, které často bývají v soukromém vlastnictví). Jedním z největších nedostatků v současné době existujících mapových klientů s celorepublikovým pokrytím je komplexní nepropojení těchto sítí do jednoho celku, ve kterém by byly nadefinovány uzlové body křížení daných sítí a dostatečně popsány vhodnými parametry odkazujícími na všechny složky předmětného křížení až do nejnižších kategorií dopravní sítě. Cílem tohoto příspěvku je popsat způsob, jakým by bylo možné identifikovat úrovňové křížení pozemní komunikace a dráhy v celorepublikovém informačním systému tak, aby identifikace byla jednoznačná a byla navázána jak na popis pozemních komunikací, tak na popis železniční infrastruktury, přičemž důraz bude v tomto příspěvku kladen na návrh popisu železniční infrastruktury. Propojení těchto dvou dopravních sítí má velký význam nejen při využívání prostorových informací v operačním a krizovém řízení, ale i při územním plánování, stavební činnosti, správě majetku a s nimi spojenými administrativními úkony.