Augustýn Radek
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i.
V návaznosti na úspěchy ve využití postupů automatické generalizace při tvorbě státního mapového díla v některých státech západní Evropy přistoupil VÚGTK ve spolupráci s partnery k analýze možností oživit tuto myšlenku v našich podmínkách. Analýza sestává ze tři základních směrů: mapování množiny generalizačních a podpůrných algoritmů nezbytných pro kartografické zpracování našeho státního mapového díla; zmapování a příprava již dostupných implementací jednotlivých algoritmů a jejich harmonizace do konzistentní podoby použitelné knihovny; analýzy využití nových metod řízení generalizace (Multi-agent system apod). V průběhu roku 2014 byl aktualizován katalog generalizačních algoritmů pro potřeby státního mapového díla, kde bylo navázáno na dřívější práce pracovníků VÚGTK a jeho partnerů. Výsledný Katalog již umožňuje detailně analyzovat pokrytí potřeb existujícími implementacemi. V oblasti harmonizace dostupných algoritmů jsme navázali na známý projekt WebGen. Potvrdilo se, že použitý standard Web Processing Service je natolik široký, že jednotlivé jeho implementace v něm vyvinuté jsou mezi sebou navzájem často nekompatibilní. Proto jsme vyvinuli v rámci agregační WPS služby překladač do minimálního standardu použitelného na předpokládaných platformách ArcGIS, QGIS a Taverna Workbench. Po zaregistrování dostupných implementací jednotlivých algoritmů a porovnání s výše zníněným Katalogem se potvrdil předpoklad, že potřeby modelové generalizace jsou pokryty více než dobře, nicméně v oblasti vlastních algoritmů pro generalizaci a podpůrných algoritmů pro kartometrické potřeby existují značné mezery, které bude potřeba doplnit. Nejslabším článkem celého procesu se jeví samotný proces použití jednotlivých algoritmů konzistentním. Přestože až 98% obsahu mapy velkého měřítka lze vyřešit cestou postupného použití jednotlivých algoritmů (rule driven generalization), zbylá dvě procenta jsou výzvou, nad kterou ve spolupráci se zahraničními partnery z ICA Commision for Generalization stále pracujeme.
Cibulka Jan
Otevřená GeoInfrastruktura, z.s.
Jsou geoprostorová data informace? A má na ně občan právo ze zákona? Záleží na tom, kdo vznik dat platí? A jak to souvisí s INSPIRE? Řada institucí v poslední době zjišťuje, že zájem veřejnosti se přesouvá od jednoduchých otázek (typicky „Kolik stálo nové auto pro starostu“) ke komplikovanějším informacím, často i databázím a dalším datasetům. Přitom chybí dostupný výklad, jak postupovat a rozhodovací praxe se tak často různí: Někde data odmítají vydávat úplně, jinde je prodávají nebo poskytují zdarma. Přednáška v rychlosti ukáže, jak se za posledních 15 let vyvíjelo právo na informace a jak se současná legislativa i judikatura může dotknout zavedených modelů pro distribuci státních geodat. Řeč přijde i na příklady postupu státních orgánů a veřejných institucí, včetně jejich argumentace pro zvolenou cestu. Autor je datový novinář zaměřený na GIS. Působil ve vydavatelství Economia, nyní pracuje pro Český rozhlas.
Čepický Jáchym
OSGeo.cz
Díky Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy se podařilo vytvořit studii „Otevírání geografických dat“, kterou lze chápat jako příspěvek do diskuze k tématu ke způsobu otevírání prostorových dat a cestě jakou se lze k otevřeným datům vydat. Studie rozebírá otevřená data obecně a zaměřuje se na problematiku prostorových dat, na existující standardy a existující vzorové příklady otevírání dat v České republice (a v zahraničí). Kde se nám zdálo dobré, doporučili jsme navázat na úsilí okolo směrnice INSPIRE. V některých aspektech jsou však současná implementační pravidla již zastaralá a nereagující na nové trendy. Proto doporučujeme na těchto místech navázat a začít využívat aktuálně rozšířené standardy. V rámci diskuze jsme se také dostali také k různým otevřeným souborovým formátům, běžně rozšířeným v našem oboru. Po analýze některých z nich jsme došli k závěru, že běžně využívaný formát ESRI Shapefile již nedostačuje dnešním nárokům a měl by se pokud možno přestat používat. V příspěvku rozebereme důvody, které nás k tomuto hodnocení vedly a také možnosti, jakými lze tento velice oblíbený formát nahradit.
Čepický Jáchym
Geosense s.r.o.
Při dnešním objemu dat, které v Geosense zpracováváme, začínáme cítit potřebu najít sofistikovanější metody, jak je v rámci naší organizace popsat, třídit a hlavně později najít. Data máme uložena (jako většina ostatních firem a veřejných institucí) v souborech a databázích, umístěných na různých serverech a v různých databázových schématech. Uložena máme jak data vlastní, tak zakoupená, ale i data našich klientů. Nad těmito daty stavíme mapové aplikace a provozujeme webové služby, kterých je také velké množstí. Tyto aplikace a webové služby jsou provozovány opět na různých serverech a pomocí různých technologií (ať už z důvodů historických, tak praktických). Jako logický způsob uspořádání a pozdější vyhledávání v datových sadách a dostupných datových službách se jeví pořízení metadatového katalogu, nastavení vnitrofiremních procesů pro práci s tímto katalogem (vytváření nových záznamů a editace stávajících, ať už manuálně – při pořízení nové datové sady, tak automatizovaně – při aktualizaci metadat přímo z webových služeb). U těch datových sad, kde je jejich pořizovatelem firma Geosense, jsme se rozhodli v pilotním projektu tato data a od nich odvozené služby zveřejnit ve veřejném katalogu tak, aby byly volně dostupné v režimu tzv. Otevřených prostorových dat. Od tohoto kroku si slibujeme jednak zapojení komunity při správě a údržbě některých mapových zákresů, ale i ověření procesů, uplatnitelných jak v soukromých firmách, tak ve veřejných institucích.
Čtyroký Jiří
Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
Otevírání geografických dat je dlouhodobě sledovaným cílem IPR. Po několika letech příprav vstupují 1. 4. 2015 v platnost nová pravidla pro poskytování geografických dat, jejichž hlavní novinkou je právě nastavení nového režimu poskytování otevřených dat (open data). Příspěvek bude zaměřen na proces přípravy otevírání dat a zároveň finální způsob procesního, technického i právního a licenčního řešení na IPR Praha. Správa a publikace otevřených dat byla začleněna do standardních procesů správy geografických dat IPR formou rozšíření nebo úprav procesů pro aktualizaci dat a metadat, publikaci na Geoportálu hl. m. Prahy nebo výdejním modulu. Díky aktivní spolupráci a pomoci Fondu Otakara Motejla (Společně otevíráme data) a OS Geo.cz se podařilo navrhnout základ funkčního modelu podpory otevřených dat, který s umožňuje při minimálním zvýšení náročnosti procesů správy a publikace dat přinést tento nový způsob publikace. Geografická otevřená data budou publikována na www.geoportalpraha.cz ve formátech shapefile, geoJSON, GML a DXF a v souřadnicových systémech S-JTSK a WGS-84. Přístup ke zdrojům bude řízen prostřednictvím kanálu ve formátu ATOM. Přístup a vyhledávání v otevřených datech bude integrován v rámci sekce Metadata Geoportálu hl. m. Prahy.
Doubrava Petr
GEPRO
Moderní technologie a webové služby aplikované v nové podobě Geoportálu GEPRO poskytují uživatelům řadu možností, jak čerpat informace z geodat. Interaktivní přístup k datům, rychlé vyhledávání, aktuální údaje, snadné a intuitivní ovládání v neotřelém kabátě, to vše jsou přání zákazníků. která Geoportál GEPRO beze zbytku naplňuje.
Dvořáček Petr
Zeměměřický úřad
Zeměměřický úřad poskytuje veřejnosti a zejména veřejné správě prostřednictvím Informačního systému zeměměřictví široký sortiment dat, služeb a aplikací. Zpřístupňování dat je vedeno snahou o co nejefektivnější zhodnocení státem vynaložených prostředků na pořizování prostorových dat. Kvalitní garantovaná a snadno přístupná data jsou důležitou součástí podkladových dokumentací při rozhodovacích procesech ve veřejné správě. V příspěvku budou přehledně prezentovány podmínky poskytování jednotlivých dat a služeb. Je zřejmé, že řada dat a služeb zpracovávaných a spravovaných Zeměměřickým úřadem, je poskytována jako Open Data a Open Services. Příspěvek je souhrnem nejnovějších informací o poskytovaných produktech Zeměměřického úřad. Bude prezentován přehled poskytované produkce v návaznosti na možnosti užití. Informace z oblasti nově sbíraných dat se budou týkat zejména postupného naplňování úkolu zpracování nového výškopisu ČR a Ortofota ČR. Zmíněny budou také dílčí, nicméně důležité kroky při zpřesňování ZABAGED®. Postupné zkvalitňování jmenovaných dat má nesporný dopad také na zdokonalování výstupů z Informačního systému kartografie, tedy státního mapového díla. Příspěvek se v další části bude věnovat poskytování dat. Došlo k dalšímu zdokonalení poskytování produktů prostřednictvím síťových služeb. Současně s možností poskytování dat KN prostřednictvím tzv. Platebního portálu, je možné uvedenou cestou zakoupit prakticky veškerá data z produkce Zeměměřického úřadu. Při objednání dat pro vlastní potřebu postačuje odsouhlasit podmínky užití pouhým kliknutím (tzv. on-click licence), ve většině případů je tak možné dodávat data v nejkratších možných lhůtách. Jak je známo, při poskytování dat a služeb je povinen resort ČÚZK respektovat požadavky směrnice INSPIRE. ČÚZK je mimo jiné garantem činnosti TPS licence a legislativa, poslední část příspěvku proto bude věnována rekapitulaci současného stavu v této oblasti.
Faugnerová Jitka
CENIA, česká informační agentura životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí provozuje Národní geoportál INSPIRE (Činnosti související s INSPIRE zajišťuje v rezortu životního prostředí CENIA, česká informační agentura životního prostředí). Národní geoportál INSPIRE nahradil v lednu 2011 technicky zastaralé řešení Mapových služeb Portálu veřejné správy. Nadále tedy poskytuje českým uživatelům přístup k datům pomocí prohlížecích služeb, navíc však podporuje povinné poskytovatele v plnění některých požadavků Směrnice INSPIRE a také slouží jako hlavní „výstupní“ bod směrem k INSPIRE geoportálu Evropské komise. V posledních dnech probíhají časté diskuse o obsahu geoportálu ve vztahu ke Směrnici INSPIRE, o možnostech zobrazování jeho „INSPIRE“ a „ne INSPIRE“ obsahu, o jeho užitečnosti pro uživatele, o jeho roli v rámci GeoInfoStrategie a jeho smysluplnosti obecně. 80% uživatelů využívá denně dostupné služby „na přímo“ bez vstupu na internetové stránky, zbylých 20% uživatelů přistupujících přes http://geoportal.gov.cz pak tvoří celkový, někdy negativní obraz. Drobná vylepšení na geoportálu probíhají kontinuálně od roku 2011 a je na čase některá z nich souhrnně představit.
Havlíček Radomír
Správa železniční dopravní cesty
Příspěvek navazuje na loňský příspěvek „Geomatika v prostředí dominantního provozovatele dráhy“. Je psán z pohledu geomatiky a očekávání od GISTR. Seznamuje se stavem a využíváním garantovaných prostorových dat u správce železniční infrastruktury. Zabývá se jejich zdroji, zadáváním jejich tvorby a certifikací, problematikou jejich poskytování cizím právním subjektům. Popisuje životní situace provozovatele dráhy z hlediska potřebnosti garantovaných prostorových dat nejvyšší úrovně prostorové přesnosti. Pozornost věnuje obvodu dráhy a jeho vztahu k problematickým katastrálním mapám.
Karas Jakub
UPVISION s.r.o.
Bezpilotní letecké prostředky (UAV), jakožto nová moderní technologie, přináší nové možnosti využití a sběru dat pro mapování a geoinformatiku. Jejich využití kromě komerční sféry má obrovský potenciál ve státní správě, především v kontrolní činnosti a provádění lokálních aktuálních geografických podkladů za nižší náklady a s větší flexibilitou nasazení. Praktické využití je obrovské, např. pro stavebnictví, geodézii, geologii, lokální aktualizace ortofotomap, digitálních modelů, aktualizace technických map, využití v katastru, důlní průmysl, krizový management apod. Součástí přednášky jsou konkrétní odzkoušené možnosti využití UAV ve státní správě.
Kubátová Eva
Ministerstvo vnitra
V rámci příspěvku bude podána informace o schválení Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020 (GeoInfoStrategie), která vznikala pod koordinací Ministerstva vnitra ve spolupráci Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a ministerstev obrany, životního prostředí, pro místní rozvoj, dopravy, v konečné fázi projektu i ministerstev financí a zemědělství, na základě usnesení vlády České republiky ze 14. listopadu 2012 č. 837. GeoInfoStrategie byla schválena usnesením vlády České republiky ze dne 8. října 2014 č. 815, kterým bylo zároveň uloženo vypracování Akčního plánu GeoInfoStrategie a jeho předložení vládě České republiky do 30. června 2015, zajištění finančních prostředků pro první dva roky její implementace, i vypracování strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace navazující (po roce 2020). Stručně budou zmíněna klíčová témata GeoInfoStrategie, která představují návrhovou část dokumentu: - Optimalizace regulačního rámce v oblasti prostorových informací, - Nastavení účinné koordinace oblasti prostorových informací, - vytvoření Národní sady prostorových objektů jako zdroje garantovaných referenčních geodat nejvyšší úrovně podrobnosti, definované kvality a stanovených vlastností pro vybrané objekty reálného světa; množina abstrakcí objektů s garancí identifikace a prostorové polohy na celém území státu, - Vybudování Národní integrační platformy pro prostorové informace jako technologické platformy pro integraci a publikování sdílených služeb pro prostorové informace, - Vybudování Národního geoportálu jako ústředního rozcestníku na dostupné služby a data primárních poskytovatelů a současně rozhraní pro automatizovaný přístup k prostorovým i atributovým datům pořizovaným a aktualizovaným veřejnou správou, - Zajištění služeb veřejné správy nad prostorovými daty, a to pro všechny druhy subjektů, s využitím sdílených služeb, poskytovaných prostřednictvím Národní integrační platformy pro prostorové informace a objektů Národní sady prostorových objektů, - Umožnění využívání prostorových informací třetími stranami jako nutné podmínky rozvoje služeb s vysokou přidanou hodnotou a podpory konkurenceschopnosti sektoru ICT služeb v České republice, - Publikování otevřených prostorových dat a otevřených služeb nad prostorovými daty, - Zajištění systematického a soustavného rozvoje lidských zdrojů, vzdělávání a vědy, výzkumu a inovací v oblasti prostorových informací, - Publikování prostorových dat a služeb nad prostorovými daty respektujících mezinárodní závazky a mezinárodní interoperabilitu. Bude podána informace o budoucí implementaci GeoInfoStrategie na základě Akčního plánu, jehož vypracování pod koordinací Ministerstva vnitra ve spolupráci s výše uvedenými subjekty se chýlí do konečné fáze a jehož obsah bude v rámci prezentace stručně zmíněn.
Landa Martin
OpenGeoLabs s.r.o.
Příspěvek je zaměřen na novinky v open source desktopových GIS aplikacích GRASS GIS a QGIS především s ohledem na výměnné formáty poskytované ČÚZK a to Výměnný formát katastru (VFK) a Výměnný formát RÚIAN (VFR). GRASS GIS i QGIS přicházejí v březnu tohoto roku s výraznými změnami. Po osmi letech vývoje vychází nová generace systému GRASS GIS ve verzi 7.0. Tato verze je zásadním milníkem ve vývoji projektu GRASS. GRASS 7.0 přináší novou funkcionalitu v mnoha oblastech včetně např. podpory časoprostorových dat. QGIS přichází s verzí 2.8, která je nově považována za LTS (Long Term Support). Tedy verzi, která bude dlouhodobě podporována a může sloužit jako základ stabilního GIS prostředí ve vaší organizaci. V tomto ohledu se zaměříme především na specifické české formáty VFK a VFR. Možnosti jejich načtení, dalšího zpracování či například export do ostatních GIS formátu jako je např. Esri File Geodatabase, Shapefile či geodatabáze PostGIS. Okrajově budou zmíněny i možnosti topologického formátu geodatabáze PostGIS Topology, specializovaný zásuvný modul QGIS pro práci s katastrálními daty a nově připravovaný zásuvný modul pro práci s daty VFR poskytovanými v rámci Veřejného dálkového přístupu k datům RÚIAN. V příspěvku budou zmíněny i specializované nástroje určené pro práci s daty VFR pomocí knihovny GDAL, která aplikacím, jako je GRASS či QGIS, umožňuje data ve formátech VFR a VFK číst.
Müller Arnošt
Státní pozemkový úřad
Příspěvek představuje záměr Státního pozemkového úřadu (SPÚ) vytvořit geoportál, který bude prezentovat výsledky pozemkových úprav. Výsledkem pozemkové úpravy je vedle digitální katastrální mapy především plán společných zařízení (PSZ). PSZ tvoří kostru uspořádání krajiny a zároveň předkládá investiční záměr pro realizaci pozemkové úpravy. Obsahuje opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků, tedy polní nebo lesní cesty, dále protierozní a vodohospodářská opatření a opatření k tvorbě a ochranně životního prostředí (ÚSES, revitalizace, aj.). Doposud byly výsledky pozemkových úprav předávány úřadu v řadě datových formátů (listinná podoba, později především CAD). Nově jsou data předávána zpracovatelem Státnímu pozemkovému úřadu ve výměnném formátu pozemkových úprav (VFP), který je v současné době ve zkušebním provozu zaváděn do praxe. Tento otevřený formát, založený na jazyku XML, umožňuje předávání standardizovaným způsobem, bez kterého si lze průběžnou aktualizaci dat na geoportálu jen stěží představit. Z výše uvedeného vyplývá, že pro prezentaci pozemkových úprav na geoportálu bude stěžejní konsolidace historických dat a nastavení pravidel pro VFP do budoucna. Připravovaný geoportál si klade za cíl prezentovat nejen polohopisné informace (prvky PSZ a katastrální mapy zapsané do katastru k datu ukončení pozemkové úpravy), ale přiřadit prvkům další atributy, jako jsou například stav realizace prvků PSZ (realizované / nerealizované prvky), fotografická dokumentace realizovaných prvků, popisné informace prvků PSZ (formou odkazu na technickou zprávu, ve které jsou popsány technické parametry daného realizovaného prvku) a časové atributy, které umožní sledovat vývoj daného území. Geoportál předpokládá využití externích standardizovaných mapových služeb veřejné správy jako podkladových či tematických vrstev (např. aktuální katastrální mapa, Základní mapa ČR, ZABAGED, chráněná území aj.). Geoportál SPÚ je připravován v různých úrovních přístupových práv. Pro interní potřeby poskytne pracovníkům SPÚ nástroj pro manažerské řízení (např. přehledové statistiky čerpání finančních prostředků v daném území atd.), analýzy, podklady pro zadávání nových pozemkových úprav a další. Registrovaní uživatelé z řad projektantů či pracovníků odborů územního plánování či životního prostředí (obcí, krajských úřadů aj.) budou mít možnost stažení dat pro projekční práce v navazujících územích. Veřejný přístup bude prezentovat pozemkové úpravy širší veřejnosti především formou webové mapové aplikace.
Pelc Jiří
SUDOP BRNO, spol. s r.o.
Od zadání přípravy stavby po její vlastní realizaci je nutné kromě vlastních projekčních prací zajistit mnoho inženýrských činností sestávajících z veřejnoprávního a majetkoprávního vypořádání dle platné legislativy. V mnoha případech jsou právě problémy s projednáním jednou z příčin prodloužení doby přípravy i o několik let. Jedním z takových případů je i příprava stavby „Elektrizace trati vč. PEÚ Brno-Zastávka u Brna“, kde z důvodu neustálých odvolání a soudního sporu není od roku 2009 získáno právoplatné územní rozhodnutí. Cílem příspěvku je upozornění na tyto závažné problémy při přípravě staveb, které nejsou řešeny, ba naopak, se spíše připravují novely zákonů a vyhlášek, které přípravu těchto staveb ještě mohou prodloužit, nebo přímo zastavit. Soudy většinou, pokud shledají nějaké správní pochybení, dávají žalobcům za pravdu.
Poláček Jiří
Český úřad zeměměřický a katastrální
Data, služby a aplikace, jejichž zdrojem je informační systém katastru nemovitostí (ISKN), představují významný příspěvek Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) ke zprostředkování údajů katastru nemovitostí (KN) široké veřejnosti. Řada těchto služeb se stala v uplynulých letech otevřenými (Open Data, Open Sevices). Stoupá i procento požadavků na údaje KN, které jsou poskytovány vzdáleným přístupem. Příspěvek přinese stručný přehled všech forem poskytování údajů z KN včetně odkazů na legislativu a upřesnění podmínek výdeje. Významným parametrem těchto služeb je také jejich dostupnost a spolehlivost. S postupující obnovou katastrálních map se rovněž zvyšuje rozsah území ČR, které je pokryto katastrální mapou ve vektorové podobě. V druhé části bude příspěvek zaměřen na nově zavedené služby ISKN. Jedná se zejména o zkušenosti se službou sledování změn, výstupy o cenových údajích v ISKN, novinky v aplikacích Dálkový přístup (DP) a Nahlížení do KN (Nahlížení) a neposlední řadě tzv. Platební portál. Tento projekt byl po několika letech odkladů spuštěn v druhé polovině r. 2014 a přináší možnost on-line plateb jednak za výstupy z DP bez nutnosti registrace, jednak za data zakoupená prostřednictvím obchodního modulu Geoportálu resortu ČÚZK. Služba je dostupná prostřednictvím Nahlížení, které zabezpečuje korektní zadání požadavku na DP. Závěr prezentace bude věnován projektům, jejichž výstupy může veřejnost očekávat v krátko a střednědobém horizontu a úvaze o praktickém využití dat a on-line služeb ČÚZK.
Růžička Jan
Institut geoinformatiky, VŠB-TUO
Příspěvek si klade za cíl otevřít diskusi na téma možností dat silniční databanky pro hledání nejkratších (nejrychlejších) spojení v silniční síti. Pro účely projektu, který se věnuje dopravním informacím byly posuzovány možnosti využití dat silniční databanky pro hledáni nejkratších tras v silniční síti. Hlavním důvodem posouzení byla možnost napojení na informace ze sčítání dopravy. Při realizaci tohoto posouzení se vycházelo z několika základních požadavků, kde jedním z nich bylo využití zpracování na serveru s využitím open source nástrojů. Jako vhodný nástroj se jevil systém PostgreSQL/PostGIS s rozšířením pgRouting. Vyhledávání tras se podařilo realizovat poměrně bez zásadních komplikací, přesto vyvstalo několik zásadních otázek, které by měly být zodpovězeny. Hlavním problémem, který by měl vést k odborné diskusi je otázka přístupu k datům silniční databanky. Data silniční databanky můžete pro účely výzkumu získat z ředitelství silnic a dálnic ČR. Informace o sčítání dopravy můžete získat z www stránek ředitelství. Bohužel takto získaná data jde obtížně propojit, protože systém identifikace úseků se v uvedených datových souborech liší. Údaje ze sčítání dopravy je možné rovněž prohlížet s využitím WMS služby, kde je již identifikace úseků stejná jako u dat použitých pro hledání nejkratších cest. Bohužel WMS služba poskytuje tyto údaje pouze na základě operace GetFeatureInfo, tedy vždy jen v omezené oblasti (pro zjednodušení řekněme: jeden dotaz - jeden úsek). Je etické takto (tedy zasláním většího množství dotazů) získat údaje z WMS služby, pro účely propojení obou databází? Věřím, že tento příspěvek pomůže zahájit tuto diskusi.
Rychtařík Miroslav
Státní plavební správa
Zavádění Říčních informačních služeb (RIS – River Information Services) je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách na vnitrozemských vodních cestách v Evropském společenství. Směrnice definovala zavedení RIS na všech evropských vodních cestách kategorie IV. a vyšší. Legislativně jsou služby RIS podepřeny zákonem č. 187/2014 Sb., o vnitrozemské plavbě a prováděcí vyhláškou č. 356/2009 Sb., o informacích zaznamenávaných v Říčních informačních službách. Do oblasti RIS je v České republice zahrnuta labsko-vltavská vodní cesta, která je součástí transevropské páteřní dopravní sítě TEN-T. Na Labi jsou RIS provozovány od Přelouče ř. km 949,40 po státní hranici se Spolkovou republikou ř. km 726,60, včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebními znaky. Vltava je součástí RIS od Třebenic ř. km 91,5 po soutok s vodním tokem Labe, včetně vyústění vodního toku Berounky až po přístav Radotín. Rozvoj RIS v České republice byl realizován prostřednictvím mezinárodního projektu IRIS Europe 3. Tento projekt je zaměřen na Implementaci říčních informačních služeb v Evropě a představuje mezinárodní iniciativu podporovanou Evropskou komisí v rámci programu financování dopravní sítě TEN-T s hlavním cílem podporovat harmonizovaný rozvoj a zavádění RIS na evropské úrovni. Těžiště této iniciativy je zaměřeno na rozšíření portfolia služeb RIS s cílem zvýšení bezpečnosti, účinnosti a šetrnosti vnitrozemské plavby k životnímu prostředí. Říční informační služby mají několik oblastí: • Meteo a hydro informace • Ledové jevy • NtS (Notices to Skippers) zprávy vůdcům plavidel o vodních stavech a stavu vodní cesty • ENC (Electronic Navigation Charts) mapové a navigační služby • VTT (Vessel Tracking and Tracing) sledování polohy a pohybu plavidel • AIS (Automatic Identification System) automatický identifikační systém • EHDB (European Hull Database) evropský rejstřík plavidel • Národní rejstřík plavidel • FWC (FairWay Code) a RIS index, číselníky úseků vodních cest a objektů na vodních cestách • Dispečink RIS • LAVDIS Labsko-vltavský dopravní informační systém, webový portál Tento příspěvek je zaměřen především na tu část Říčních informačních služeb zabývajících se Dispečinkem RIS, AIS a sledováním polohy a pohybu plavidel.
Souček Petr
Český úřad zeměměřický a katastrální
V referátu se zaměřím na implementaci směrnice INSPIRE na jednom z ústředních orgánů státní správy – Českém úřadu zeměměřickém a katastrálním. ČÚZK se plněním povinností, které vyplývají ze směrnice INSPIRE, zabývá od roku 2007. Od té doby jsme se zúčastnili testování datových specifikací, ale hlavně jsme si u několika témat (Parcely – CP, Adresy – AD, Administrativní jednotky – AU) prošli celým procesem přípravy harmonizované národní datové sady – od vytvoření metadatových záznamů, přes zpřístupnění prohlížecích služeb až po spuštění stahovacích služeb nad harmonizovanými daty příslušného tématu. Všechny námi poskytované služby jsou poskytovány bezúplatně a bez nutnosti registrace. V letošním roce se věnujeme dalšímu tématu z přílohy III – Budovy (BU). Spuštění prohlížecích a stahovacích služeb plánujeme na první pololetí roku 2015. V první části příspěvku se zaměřím na zkušenosti z několikaletého provozování prohlížecích a stahovacích služeb nad tématy CP, AD a AU. Představím statistiky využívání těchto INSPIRE služeb v porovnání s národními alternativami těchto služeb. V roce 2015 počítáme s rozšířením našich stahovacích služeb o podporu ATOM přístupu. V současné době máme k dispozici předpřipravené soubory prostřednictvím WFS 2.0.0. Druhá část referátu bude věnována implementaci tématu Budovy. Zmíním se o problémech a úskalích při přípravě stahovacích služeb. Vzhledem k neexistenci oficiálních XSD schémat pro téma Budovy v rozšířené variantě jsme nuceni připravit vlastní XSD schémata formou národního rozšíření. Závěr referátu bude patřit roli ČÚZK ve strukturách KOVIN, kde se jako vedoucí pracovní skupiny TPS DATA podílím na hledání gestorů a spolugestorů národních datových sad (jejichž definice je zakotvena v tezích a strategii implementace INSPIRE v ČR) pro jednotlivá témata z příloh I, II a III. Shrneme si aktuální stav přípravy národních datových sad pro témata přílohy I – Doprava (TN), Chráněná území (PS) a Vodstvo (HY), na jejichž přípravě a realizaci se podílí více subjektů.
Vlček Bohumil
Zeměměřický úřad
Zeměměřický úřad publikuje široký sortiment dat zejména prostřednictvím svých síťových služeb. Uživatelé považují dnes již za samozřejmost fakt, že prohlížecí služby jsou poskytovány volně, bez registrace, bezplatně a bez omezení na uživateli používané klientské řešení. Prohlížecí služby tak slouží jako orientační podklad v mnoha aplikacích jak celostátního, tak lokálního rozsahu, pomáhají tak k mnohem přehlednějšímu a efektivnějšímu využití dalších důležitých, zejména tematických dat. Příspěvek přináší přehled jednotlivých prohlížecích služeb a možností jejich připojení do nejrůznějších aplikací. Příspěvek upozorňuje na nejnovější publikované prohlížecí služby a možnosti jejich kombinací s dalšími daty. Důležitou součástí publikovaných prohlížecích služeb jsou i služby pro harmonizované datové sady INSPIRE. Zeměměřický úřad spolupracuje na publikaci zmíněných prohlížecích služeb, podrobné informace o nich obsahuje Geoportál ČÚZK. Druhá část příspěvku informuje o zpřístupňování archivních dat. Odborná veřejnost, ale stále častěji i zájemci z mnohem širšího okruhu uživatelů, využívají možností přístupu k archiváliím Ústředního archivu zeměměřictví a katastru. V souvislosti s tím, jak dále postupuje digitalizace archivních fondů ÚAZK, je obohacován sortiment zpřístupňovaných dat archiválií i na webových stránkách spravovaných Zeměměřickým úřadem. Kromě uvedených dat z ÚAZK se však v poslední době začíná také zpřístupňovat rozsáhlý fond dat pocházejících z leteckého měřického snímkování. Již od roku 2014 tak jsou zpřístupněna prohlížecími službami na Geoportálu ČÚZK ortofota ze starších etap snímkování prováděného v resortu od roku 1998. Připravuje se rovněž aplikace pro prohlížení digitalizovaných leteckých měřických snímků.
Česká asociace pro geoinformace
kancelář 229B
Novotného lávka 5
116 68 Praha 1
tel./fax: 221 082 374
email: cagi@cagi.cz
Strategičtí členové
CAGI na sociálních sítích:
2013 CAGI. Všechna práva vyhrazena.
Prohlášení o přístupnosti stránek.
Mapa webu.
Statistiky návštěvnosti.