Geoinformace ve veřejné správě 2022

2.5.2022 - 3.5.2022

Přehled autorů

Abstrakty

QGIS-PostGIS-twiGIS v reálných projektech pro veřejnou správu i privátní sektor

Bican Jakub
Arkance Systems CZ s.r.o.

Otevřené GIS technologie, zejména QGIS a PostGIS, získaly v posledních letech nezpochybnitelný věhlas. Ve funkční oblasti zdatně konkurují nejlepším komerčním technologiím, v oblasti dostupnosti a flexibility je dokonce jednoznačně předčí. Přesto tomu neodpovídá rozsah jejich využití v ostrém provozním nasazení v GIS systémech, ať už ve veřejné správě nebo v privátního sektoru. V našem příspěvku probereme okolnosti realizace a provozování klasického podnikového GISu pomocí otevřených technologií QGIS a PostGIS v kombinaci s naší vlastní technologií twiGIS. Vysvětlíme, které oblasti implementace systému je potřeba řešit jinak či s jinou péčí, než je tomu v případě komerčních technologií. Ukážeme konkrétní způsoby řešení a jejich funkčnost demonstrujeme na reálných případech použití. Budeme se věnovat i našemu produktu twiGIS. Ten v posledních 2-3 letech zaznamenal dramatický rozvoj zejména v oblasti správy a prezentace dat. Ukážeme nové způsoby správy vazeb (například nativní podporu M:N vazeb) a unikátní hybridní režim poskytování dat prostřednictvím mapových vrstev. Už totiž není nutné vybírat mezi tím, zda bude hladina celá nakešovaná do mapových dlaždic, nebo celá poskytovaná online, ale toto chování se může automaticky měnit v závislosti na měřítku. A kešování se děje v potřebné míře automaticky, dokonce i v kontextu prezentace dat v podlažích budov. Celý balík QGIS-PostGIS-twiGIS, nebo jeho části, jsme úspěšně použili již na několika významných projektech. Budeme prezentovat stručnou charakteristiku těchto projektů a přínosy i nevýhody použitých technologií. Prezentace bude doplněna živými ukázkami z několika různých prostředí, včetně projektu, který do PostGIS napojuje data z BIM modelu logistického areálu.


GeoInfoStrategie2020+ modernizace systému vzdělávání úředníků

Coufalová Jitka, Kubátová Eva
Ministerstvo vnitra

Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice po roce 2020 (GeoInfoStrategie2020+) je základním koncepčním materiálem střednědobého charakteru, který stanovuje principy dalšího rozvoje národní infrastruktury pro prostorové informace (NIPI) v mezinárodním kontextu do roku 2027. GeoInfoStrategie2020+ kontinuálně navazuje na Strategii rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice do roku 2020, je v souladu s principy a cíli eGovernmentu, vytváří podmínky pro realizaci zásadních projektů nad prostorovými daty s celonárodním významem v mezinárodním kontextu a akcentuje vzdělávání všech účastníků národní infrastruktury pro prostorové informace a podporu výzkumu, vývoje a inovací v předmětné oblasti. Vizí je přívětivá, efektivní a plně digitální veřejná správa využívající prostorová data prostřednictvím moderních služeb eGovernmentu. Aby se implementací tato vize naplnila, tak je jedním ze strategických cílů doplnit chybějící profese do katalogu povolání, doplnit počty tabulkových míst, zajistit tato tabulková místa kvalitními odborníky a mít ucelený systém profesního vzdělávání. V implementačním plánu proto nalezneme čtyři opatření, která se výše uvedeného týkají. První z nich se zaměřuje na vyspecifikování expertních profesí zaměřených na specializované činnosti spojené s prací s prostorovými daty a informacemi a jejich doplnění do katalogu povolání. Druhým opatřením je nabídnout motivační program k získávání kvalitních absolventů vysokých škol pro nástup do veřejné správy. Třetí opatření má za cíl zvyšovat celkovou odbornou gramotnost pracovníků ve veřejné správě v těsné návaznosti na agendy využívající prostorová data a informace, a to novým systémem akreditovaného vzdělávání využívajícím moderní ICT. Čtvrté opatření realizované ve spolupráci s CAGI bude periodicky zjišťovat poptávku po vzdělávání v oblasti NIPI a poté takové kurzy realizovat. GeoInfoStrategie2020 má ambiciózní vize a náročný implementační plán realizující potřeby současné společnosti, ekonomiky i veřejné správy v oblasti NIPI. Celé znění GeoInfoStrategie2020+ včetně implementačního plánu naleznete na webu https://www.geoinfostrategie.gov.cz.


Dlaždicové služby České republiky

Čepický Jáchym a kol.
OpenGeoLabs

V rámci prohlížecích služeb pro prostorová data došlo k masivnímu nasazování tzv. dlaždicových službeb (Tiled Services). Ty umožňují efektivní distribuci mapových podkladů. Je však nutné dohodnout se na fixní měřítkové řadě a počátku dlaždicové matice. Pro území České republiky můžeme použít populární celosvětový systém poprvé masivně použitý společností Google (dnes Alphabet Inc.) pro její mapovou aplikaci (https://maps.google.com) nebo najít shodu na lokálním systému vycházejícím přirozeně z J-JTSK. Měřítková řada může být odvozena od postupného zvětšování rozlišení každé dlaždice nebo naopak fixní (dekadickou) řadou měřítek. V přednášce si představíme problamatiku dlaždicových služeb a představíme rozpracovaný návrh měřítkových řad pro Českou republiku.


Problematika technických map v informačních systémech

Doubrava Petr
GEPRO spol. s r.o.

Mnoho let vznikají technické mapy obcí, měst, krajů, průmyslových areálů, správců technického vybavení a podobně částečně na dobrovolné bázi, částečně na základě podmínek stanovených legislativou, např. stavebním zákonem. Implementovat takovouto množinu různorodých dat bez jednotící specifikace je náročné a zbytečně zvyšuje náklady na provoz informačních systémů. Typickým příkladem jsou např. data o území v rámci Územně analytických podkladů. Rovněž nejsou důsledně definovány procesy spojené s pořízením, aktualizací a možnostmi využití těchto dat dalšími uživateli. Vítáme proto současnou iniciativu zaměřenou na legislativní zakotvení pravidel pro pořízení, zpracování a publikaci dat DTM krajů. Společnost GEPRO je připravena poskytnout nástroje, technologie a podporu jak geodetům zpracovávajícím data, tak i uživatelům na úrovni obcí a dalších subjektů, které potřebují data technické mapu ke svojí činnosti, tak subjektům provádějícím konsolidaci dat.


Transformace digitálních prostorových dat pro účely trvalého uložení v digitálním archivu

Drozen Miroslav, Mistr Martin, Papaj Vladimír
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Povinnost uchovávat dokumenty obecně a umožnit výběr archiválií mají dle § 3 zákona 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě hlavně veřejnoprávní původci jakými jsou organizační složky státu, územní samosprávné celky, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další. A protože i prostorová data jsou dokumentem (a často velmi cenným) je třeba takovéto dokumenty řádně uchovat k případné archivaci. Tím však v současnosti narážíme na nemálo problémů, mezi těmi nejpalčivějšími je, jak tato data předat a jak je zpracovat, aby byla čitelná i po desítkách let, kdy současné nejpoužívanější formáty a softwary třeba již nebudou vůbec existovat. V roce 2021 byla za spolupráce Výzkumného ústavu meliorací, v.v.i. (VUMOP, v.v.i.) a Národního archivu (NA) sestavena metodika, která řeší podobu, vytváření a dlouhodobé uložení prostorových dat v digitálním archivu NA. Součástí metodiky je specifikace formátů a struktury prostorových dat, která je založená na EU standardu INSPIRE (2007/2/EC). V rámci projektu je vyvíjen SW nástroj pro transformaci prostorových dat do podoby vhodné pro jejich dlouhodobé uložení a v druhé polovině roku bude spuštěn poloprovoz předávek prostorových dat mezi VUMOP a Národním archivem. Vyvíjený SW bude volně dostupný a provede původce dat celým procesem od přípravy dat až po jejich předání do NA. Vedle naplnění zákonné povinnosti původců dat umožní SW dlouhodobé uchovávání jejich práce pro potřeby dalších generací jako součást národního kulturního dědictví.


Ortofoto ČR a ZABAGED® v roce 2022

Dvořáček Petr, Pressová Jana
Zeměměřický úřad

Mezi nejrozsáhlejší činnosti Zeměměřického úřadu patří správa ortofotografického zobrazení České republiky (Ortofoto ČR) a správa Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®), včetně správy výškopisných databází. Jedná se o standardizovaná geografická data z celého území státu, slouží řadě uživatelů ze státní správy a územní samosprávy, ale i široké veřejnosti jako podkladová data v GIS, přispívají ke standardizaci a elektronizaci územně orientovaných služeb a agend veřejné správy. Přímo v resortu zeměměřictví a katastru hrají nezastupitelnou roli při tvorbě a aktualizaci dalších datových sad, zejména státního mapového díla. Cílem příspěvku je upozornit na současné charakteristiky kvality, stav zpracování, aktualizaci a možnosti užití Ortofota ČR a ZABAGED®. Letecké měřické snímkování celého území ČR se provádí systematicky ve dvouleté periodě, v současné době s parametry, které umožňují zpracovávat ortofotografické zobrazení s rozlišením 12,5 cm, což vytváří také předpoklady pro realizaci v rámci projektu DMVS, dosahovaná přesnost umožňuje využívat Ortofoto ČR například při revizi katastru nemovitostí a pro aktualizaci a zejména zpřesnění ZABAGED®. Pro zpřesnění ZABAGED® jsou využívány ovšem i mnohé jiné zdroje, především údaje z Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN), dále také třeba data leteckého laserového skenování (LLS). V roce 2021 došlo k završení významné etapy polohového zpřesňování ZABAGED® s důrazem na zpřesnění stavebních objektů. Pro aktualizaci ZABAGED® má velký význam rovněž rozsáhlá spolupráce s externími správci technické nebo dopravní infrastruktury a s využitím výstupů z informačních systémů veřejné správy. Součástí ZABAGED® jsou rovněž výškopisná data. Nejvýznamnější událostí, ke které došlo v poslední době v této oblasti, bylo dokončení zpracování vrstevnic se základním intervalem 1 m, primárním zdrojem dat pro tvorbu těchto vrstevnic byla data pořízená LLS.


Stav implementace IS DMVS na ČÚZK

Formánek Jiří
Český úřad zeměměřický a katastrální

Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu (ČÚZK) je, s odkazem na zákon č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, svěřeno vybudování a správa Informačního systému Digitální mapy veřejné správy (IS DMVS), který je možné chápat jako centrální komponentu systému krajských digitálních map (DTM), které do poloviny roku 2023 budou vybudovány na území celé republiky. Centrální komponenta DMVS, která bude ve správě ČÚZK, bude zajišťovat prostřednictvím svého rozhraní komunikaci mezi vlastníky, správci a provozovateli dopravní a technické infrastruktury (DTI) a stavebníky na straně jedné a krajskými IS DTM na straně druhé. Současně bude poskytovat služby publikačního/informačního rozhraní pro zobrazení katastrální mapy, ortofotomapy a všech digitálních technických map krajů. Nedílnou součástí IS DMVS bude Registr subjektů IS DMVS, který bude obsahovat seznam vlastníků, správců a provozovatelů dopravní a technické infrastruktury, včetně jejich editorů, kteří se budou podílet na aktualizaci údajů krajských DTM a to s údaji a ve struktuře, která je definována ustanoveními § 8 a § 9 prováděcí vyhlášky č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě kraje. ČÚZK aktuálně řeší naplnění Verifikačního registru DMVS, který je základem pro spuštění Registru subjektů IS DMVS a prostřednictvím kterého bude realizována výzva ČÚZK adresovaná vlastníkům, správcům a provozovatelům DTI, veřejné zakázky spojené s vybudováním a fungováním IS DMVS, připravuje se na převzetí správy portálu JVF DTM a průběžně zpřesňuje harmonogram milníků projektu, které jsou zásadní z pohledu externích a integrujících subjektů, například obcí.


Realizace DTMŽ

Havlíček Radomír, Šafář Václav
Správa železnic

Správa železnic, státní organizace (dále „SŽ“) se jako provozovatel dráhy velmi detailně zabývá popisem železniční sítě a jejího podstatného okolí. Digitální technická mapa železnic (dále „DTMŽ“¨) je jednou z právě probíhajících souvisejících aktivit. Je realizována projektovým řízením, projektem DTMŽ, který je zařazen v naší organizaci jako jedna z nejvyšších priorit. Autoři seznámí s aktuálním stavem realizace DTMŽ a s dílčími výsledky probíhajících poradenských služeb.


MAPOVÁNÍ URBÁNNÍHO PROSTŘEDÍ PRO PODPORU INKLUZE

Horák Jiří a kol.
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Urbánní prostředí zahrnuje sféru fyzickou, ale i sociální a emoční. Často jsou ale obě složky zjišťovány izolovaně a nezávisle na sobě. Rozvoj digitálních technických map usměrňovaných v současnosti jednotícím projektem DTM a DMVS, digitalizace různých pasportů (která však v současnosti postrádá standardizaci), BIM, DPZ, mapování bezbariérovosti zpravidla podle metodiky Pražské organizace vozíčkářů a řada dalších významně přispívají k vytváření digitálního dvojčete fyzické sféry našich měst. V oblasti sociální jsou pak populární zejména pocitové mapy, monitoring mobility lidí a vozidel ať již ze sledování dat mobilních operátorů či „plovoucích“ flotil vozidel typu FCD projektu ŘSD. Výsledky dotazníkových šetření však zůstávají bez možného mapového zobrazení a využití jejich prostorových vzorů. V projektu GAČR „Modelování dostupnosti pro seniory, percepce dostupnosti a determinanty jejich prostorové mobility“ se zaměřujeme na aspekty ovlivňující inkluzivnost měst zejména pro seniory. Využíváme pestrou sadu nástrojů k pořizování dat, která nám dovolí komplexněji mapovat urbánní prostředí. Demonstrace těchto nástrojů je hlavním cílem příspěvku. Pilotními městy jsou Ostrava a Hradec Králové. I když je již základní sada dat k dispozici zejména v rámci pasportu komunikací a jiných objektů, přesto řada údajů potřebných pro bezbariérové trasy a podporu mobility seniorů zatím chybí. S využitím GIS cloud prostředí ArcGIS Online a JavaScriptové knihovny ArcGIS JavaScript for API jsou vyvíjeny různé typy webových mapových aplikací. Tyto aplikace spolu s vhodnými mapovými podklady a často s propojením na Panorama, umožňují digitalizaci vybraných prvků městského mobiliáře (např. lavičky), schody, podchody, přechody a místa pro přecházení či taktilní povrchy. Dále umožňují mapování pěší tras, které lze jen omezeně generovat z dostupných podkladů. Další oblastí je self-reporting, v našem případě seniorů. Ve spolupráci s kolegy z Olomouce byly pocitové mapy propojeny s přesnějším dotazováním k jednotlivým problémovým nebo atraktivním místům včetně sledování faktorů, které emoce ovlivňují (časové, meteorologické a sociální aspekty). Vedle takto upravených pocitových map se sbírají informace i prostřednictvím tzv. map mobility, kde jsou evidovány individuálně navštěvovaná místa společně se sledováním účelu, frekvence a způsobu dopravy. Detailnímu hodnocení pěších tras se pak vedle pocitových map věnují i procházky se seniory. Ačkoliv běžně jde o kvalitativní sociologický nástroj, pokusili jsme se o jeho lepší kvantifikaci a vytěžení místních informací důležitých pro pochopení podpůrných a omezujících faktorů v daném území. Součástí je i přesný záznam trasy a digitalizace významných míst, současně se pořizuje i kamerový záznam. Zajímavou možností je rovněž mapování vozidel prostřednictvím DPZ, např. pro sledování parkování aut na chodnících, což je jedna z typických bariér pro seniory. Všechny tyto nástroje slouží ke sběru detailních informací z městského prostředí, které bude dále využito při modelování dostupnosti, současně ale budou výsledky předávány místní samosprávě.


GeoCIM Modely pro lepší městské plánování

Jelének Jan
Česká geologická služba

Města se neustále rozšiřují na povrchu ale i pod povrchem, přičemž tlak na využití podpovrchového prostoru je stále větší s tím, jak ubývá prostoru na povrchu. K tomu přispívá také změna klimatu, která přináší v městském prostředí v souvislosti s podpovrchem řadu dalších problematik jako je efektivní využívání geotermální energie, odpovědné využívání zásob podzemních vod nebo odolnost měst vůči geohazardům. Účinné a odpovědné plánování podpovrchu je zejména pro středně velká a menší města finančně a kapacitně náročné a díky dosud neexistujícím jednoduchým nástrojům také obtížně uchopitelné. Koncept městského podpovrchového informačního 3D modelu (GeoCIM – Geoscientific City Information Model) přináší řešení v podobě integrovaného 3D modelu, který je založen na celé řadě geologických dat, doplněných o další povrchová geodata představující například technické stavby, infrastrukturu, využití půdy, či vsakovací plochy povrchových vod. Právě kombinace povrchových a podpovrchových dat umožňuje vizuálně i kvantitativně zhodnotit situaci a pomoci tak lepší představě pracovníků městských úřadů o možných rizicích. Kvalita dat v GeoCIM modelu je založena na expertní znalosti odborníků geologických služeb – národních výzkumných organizací zabývajících se výzkumem celé řady problematik týkajících se podpovrchu. GeoCIM model může být přizpůsoben tematicky potřebám jednotlivých měst. Může se jednat například o využití geotermální energie včetně povrchových instalací tepelných čerpadel, eliminaci rizik spojených s geohazardy, jako jsou propady terénu, sesuvy půdy a záplavy, nebo o geotechnické zaměření včetně konfliktů s existujícími podzemními stavbami. Nejmodernější vědecké přístupy a analýzy dat umožňují komplexní pohled na podpovrchový prostor měst, což může snížit rizika konfliktů při městském plánování, a snížit náklady na řešení souvisejících krizových situací.


GIS a bezpečnost dopravy

Komínek Jiří
Magistrát města Brna

V oblasti dopravy najde uplatnění celá řada datových sad. Zejména v poslední době je velmi klíčová otázka dopravní bezpečnosti. Množství aut se každým rokem zvyšuje a stejně tak podíl cyklistů v dopravě. Jak ale zabránit, aby docházelo ke vzájemným kolizím? Kde a proč dochází v Brně ke zraněním? Projevila se na bezpečnosti dopravy výstavba cykloopatření? Všechny tyto otázky jsou každoročně vyhodnocovány Odborem dopravy. Město Brno z hlediska bezpečnosti dopravy využívá především obsáhlou a komplexní databázi dopravních nehod, kterou každoročně získává od Policie České republiky. Díky tomu je možné sledovat roční změnu z pohledu zraněných či usmrcených osob, ale také dávat tato data do širší souvislosti. Data s dopravní nehodovostí jsou tak spojovány s celou řadou dalších sad např. intenzit dopravy, cyklistickými opatřeními, zavedením zón 30 či změnou způsobu parkování ve vybraných ulicích. Kromě samotných analýz určených pro interní potřebu, město pravidelně zveřejňuje data ve formě otevřených dat či interaktivních dashboardů pro možné využití široké veřejnosti. Na základě vyhotovených analýz jsou tak vytipována nehodová místa a odhalena možná příčina, z jakého důvodu zde k nehodám dochází. Zejména pro prosazování a argumentaci výstavby dopravních opatření jsou tyto analýzy velmi důležitým podkladem.


Metodika informačního modelování staveb pro potřeby veřejných zadavatelů, představení části "Vazby BIM – NIPI“

Matějka Pavel
MPO

Současně s vyhlášením povinnosti využívání metody BIM v rámci veřejných zakázek je třeba posoudit a jednoznačně definovat rozsah povinnosti a uvést přesnější specifikaci: • co bude jako BIM vyžadováno, • jak bude dále s daty informačních modelů staveb nakládáno, • jaké nezbytné nástroje bude nutné zpřístupnit pro zavedení dokumentací staveb včetně modelů do datového fondu eGovernmentu. Rozvíjející se „Národní infrastruktura pro prostorové informace NIPI“ je soustavou politik, zásad, znalostí, technických specifikací, institucionálních opatření, technologií, dat, služeb a lidských zdrojů sloužících pro efektivní tvorbu, správu, aktualizaci, využívání a publikování prostorových informací a sdílení služeb pro prostorové informace k zajištění garantovaných služeb veřejné správy České republiky nad prostorovými daty. Národní infrastruktura pro prostorové informace je tvořena dílčími infrastrukturami zdrojů prostorových dat, pro které stanovuje standardizovaná pravidla pořízení zdroje prostorových dat. Cílem prezentace části metodiky "Vazby BIM – NIPI“, která je součástí dokumentu „Metodika informačního modelování staveb pro potřeby veřejných zadavatelů“, je představení rámce nově vznikající dílčí infrastrukturu BIM.NIPI. Metodika je mimo jiné ověřována v prostředí regionální veřejné správy na území Libereckého kraje.


Pasportizace majetku s využitím geoportálu

Matyšek Radoslav
GEPRO spol. s r.o.

Evidence majetku je záležitost, která je důležitá zejména z hlediska přehledu o majetku obce, areálu, regionu, právnického subjektu, správce technického vybavení a podobně. Evidence a pasportizace shromažďuje informace o vlastnostech a technicko – provozních parametrech majetku. Je podstatná i z hlediska plánování dalšího rozvoje, územního plánování a podobně. Podstatná je i geografická lokalizace tohoto majetku. Pro kvalitní a správné rozhodnutí je vhodné využívat všechny dostupné a aktuální geografické informace na úrovni státu, krajů, obcí, regionů a dalších subjektů, které v posuzované lokalitě působí. Geoportál umožňuje nejenom tyto informace shromáždit na jednom místě, ale poskytnout v nezbytném obsahu veřejnosti a případné záměry včetně problémů souvisejích s konfliktními a neúplnými daty posuzovat přímo v terénu. To se týká například evidencí sítí technického vybavení a podobně.


PROCEDURÁLNÍ GENEROVÁNÍ OBJEMŮ NA ZÁKLADĚ PARAMETRICKÝCH LIMITŮ V KONTEXTU ČESKÝCH OBCÍ

Myška Vojtěch
4ct, s.r.o.

Problém současně nastavených prostorových limitů obcí často spočívá v jejich nesnadné interpretaci a možnostech jejich vizuální reprezentace. Způsoby limitace jsou zpravidla nastaveny zvykově či dle metodických pokynů a nemusejí vždy reflektovat skutečné potřeby území ve prospěch jejich jasnější interpretace a čitelnosti. Zpravidla jsme omezováni na vytyčení pozemků a parcelaci území, poměr – a v komplikovanějších případech i způsob – zastavěnosti, tzn. umístění stavby na pozemku, podlažnost, příp. jinou formu výškové regulace. V nejjednodušším případě jsou stanoveny pouze koeficienty podlažních ploch, tato forma však často nechává příliš vysokou míru nejistoty formy budoucí podoby zástavby. Tyto regulativy není snadné revidovat, či získat rychlý analytický feedback při navrhování – finální objemy přitom určují klíčové cílové kapacity v území a nezřídka pak dochází k upozadění kapacitních problémů města ve prospěch konzervativního stanovení prostorových limitů – konzervativních nejen jejich nastavením, ale i jejich kapacitami, kdy je nejčastějším postupem stagnace, příp. mírná degrese oproti okolní zástavbě (samozřejmě určená i limity stávající infrastruktury. Pro zjednodušení těchto navrhovacích a koordinačních procesů, a zmírnění problému obtížné interpretace a predikce prostorových limitů byly ověřeny možnosti procedurálního generování objemů (metoda shape grammar), vycházejících z limitů přesně parametricky nastavených (a tedy „strojově čitelných“ a výpočetně zpracovatelných), a vytvořením nadstavbových algoritmů pro samotnou tvorbu potenciální zástavby. V programech Grasshopper a CityEngine byly prověřeny možnosti reprezentace parametrických limitů zasazených do kontextu (uliční sít, morfologie…), s alternativami způsobů parcelace, odsazení, výšek říms a hřebenů, či poměru a způsobu zastavěnosti, pro rychlé „prototypování“ výsledných objemů budov, splňujících zadaná kritéria a limity rozvoje, společně s možnostmi digitálního výstupu v BIM či GIS, a tedy výhledově i optimalizace procesu povolování staveb či usnadnění veřejné debaty a plánovacích procesů.


VZORKOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ S VYUŽITÍM GIS

Pavlas Martin, Petrík Peter
VUT v Brně

V souladu s novým zákonem o odpadech, snahou o přechod k tzv. oběhovému hospodářství a s tím souvisejícími cíli budou obce nuceny zefektivňovat svou infrastrukturu pro nakládání s odpady. Znalost složení produkovaných odpadů, zejména pak směsného komunálního odpadu, je důležitou informací pro plánování změn a investic. V příspěvku bude představeno využití GIS jako podpůrného nástroje při sledování složení komunálních odpadů. V první části příspěvku bude představena cloudová služba Mergin Maps, tvořená pluginem softwaru QGIS a aplikací Input pro mobilní zařízení. Ve zkratce bude vysvětlen základní princip, atraktivní funkce a příklady aplikací se zaměřením na veřejnou sféru. V druhé části příspěvku pak bude ukázáno využití QGIS a Mergin Maps pro mapování polohy, archivaci informací o sběrných nádobách odpadu a pro následné vzorkování komunálních odpadů. Standardní prostředí QGIS bylo rozšířeno o uživatelský zásuvný modul s řadou doplňkových funkcí. QGIS je využíván ve fázi přípravy vzorkování (stratifikace území, výběr nádob v rámci jednotlivých vrstev) a později pro analýzu terénních dat. Pro tento účel byla navržena, implementována a sdílena s uživateli sada algoritmů (funkce QGIS) prostřednictvím pluginu QGIS. Cloudová služba Mergin umožňuje vzorkařům pracujícím v terénu přistupovat k plánům vzorkování ve formě map. Mobilní aplikaci s daty synchronizovanými z QGIS lze používat offline. Aplikace umožňuje snadnou navigaci k dalšímu místu odběru vzorků. Dále rychle a uživatelsky přívětivě poskytuje nebo zaznamenává informace o průběhu odběru vzorků (popis nádoby, fotografie umístění, fotografie obsahu, způsob předúpravy vzorku v případě potřeby atd.). Data jsou synchronizována zpět do QGIS, kontrolována a dále zpracovávána (fáze post-processingu). QGIS následně umožňuje vygenerovat nezbytnou dokumentaci a protokoly v souladu s evropskými technickými normami EN 14899 a CEN / TR.


MISYS-SPRÁVA BUDOV a návaznost na Koncepci BIM

Smíšková Petra
EuroGV, spol. s r.o.

Již řadu let vyvíjí firma EuroGV společně s firmou GEPRO systém pro správu nemovitostí MISYS-SPRÁVA BUDOV. Základem informačního CAFM systému jsou funkce, které usnadňují uživatelům každodenní správu nemovitostí, šetří jim čas a také náklady. Mezi základními funkcemi je možné zmínit především evidenci pasportizací, smluv, dokumentů, dislokaci osob a evidenci revizních činností. V posledních letech reaguje vývoj systému také na překotný vývoj v oblasti BIM. Z důvodu komplexnosti a významnosti řešené problematiky firma EuroGV podpořila konferenci MVPBIM2022 v únoru letošního roku a zásadně přispěla k její organizaci. Byla zde diskutována aktuální témata, jak v rámci mezinárodní, tak i národní konference, s důrazem na digitalizaci a provázanosti BIM s procesy ve stavebnictví a veřejné správě. Část této přednášky je proto také věnována vybraným závěrům z konference, které se odraží v problematice správy budov.


Novinky z oblasti poskytování dat KN a RÚIAN

Souček Petr
Český úřad zeměměřický a katastrální

V příspěvku představím několik novinek z oblasti poskytování dat KN a RÚIAN. Od února 2022 jsme rozšířili seznam poskytovaných datových sad na Národním katalogu otevřených dat o sérii datových sad Úřední desky, která obsahuje informace z úředních desek jednotlivých úřadů resortu ČÚZK. Zmíníme se o nejnovějších úpravách aplikací Dálkový přístup (nově poskytovaná sestava Přehled vlastnictví s nemovitostmi) a Dálkový přístup pro neregistrované uživatele (napojení na novou verzi platebního portálu), podíváme se na úpravy aplikace Nahlížení do KN (výběr parcel polygonem). Ve druhé části příspěvku bych se zaměřil novinky z oblasti RÚIAN a to zejména na oblast zavádění účelových územních prvků (ÚÚP). V letošním roce budou do RÚIAN zavedeny ÚÚP definované Horním zákonem (dobývací prostory, chráněná ložisková území a zvláštní zásahy do zemské kůry).


K několika aspektům terminologie a ontologie popisu železnic v DTM

Šafář Václav, Číhal Robert
Sdružení ITS – VŠB - DTMŽ

V současnosti se začíná naplno i po informačně-technické stránce realizovat dlouhodobě při-pravovaný projekt Digitální technické mapy (DTM). Jeho řešení je, na rozdíl od předchozích Digitálních map veřejné správy budovaných na úrovni několika krajských úřadů (DMVS-k) podloženo i rozsáhlou legislativou a správa dat centralizována na ČÚZK s centrální složkou DMVS. Do těchto aktivit se v rolích zdrojů dat typu DI, TI a ZPS zapojují i správci velkých technických a dopravních sítí (v daném směru hlavně SŽ). To vše vede k vyšším nárokům na standardizaci všemi účastníky procesu používané terminologie a popis ontologie věcné pro-blematiky. Bylo hledáno několik cest řešení tohoto úkolu, a to formou katalogů objektů jed-notlivých krajů a použitím specializovaného nástroje TermIt, vyvinutého na ČVUT Praha ve spolupráci s IPR Praha. Celý proces je vrcholově řízen a práce mnoha odborných skupin se kromě řešitelů a zástupců krajů účastní řada specialistů podnikové i akademické sféry. První zkušenosti z konkrétní realizace připravených nástrojů v oboru železničních drah však ukázaly na řadu problémů, které je nutno průběžně překonávat. Ty mají, v případě železniční dráhy a obecněji i dalších drah, hluboké kořeny již v téměř absolutní absenci prostorového vnímání dopravních cest v Zákonu o drahách na jedné straně a nepochopení specializované terminologie a její datové prezentace standardně používané v IS SŽ v IS orgánů veřejné sprá-vy na straně druhé. V oblasti drážní terminologie však je situace složitá i na mezinárodní úrov-ni. Tím spíš, že kromě popisů technické reality je nezbytné používat standardizované pojmy i pro entity datových obrazů této reality. Nehledě k potížím použité angličtiny, která má mnoho tváří, mnohdy velmi exotických. Proto se míjí účinkem i požadavky na přesné citace zdrojů použitých pojmů v legislativě. Je nutné na konkrétních příkladech a fotografiích z reality diskutovat a upřesňovat pojmy a po-stupy použité v předchozích krocích řešení, kdy z řady důvodů nedošlo k úplné shodě názorů v předchozích krocích řešení a mnohé pojmy obsažené již ve stabilizovaných textech sice po-cházejí z legislativně korektních zdrojů, ale popisují ve skutečnosti úplně jiné entity nebo po-třebné pojmy zcela chybí. To vše vytváří značný tlak na všechny zúčastněné. Vyřešení DTM je náročné, ale je to i první předpoklad korektní digitalizace stavebního řízení jdoucí na podstatu věci ve směru k metodice BIM a neomezované jen na formálně-technické kroky (např. nasazení formátu pdf na jinak nezměněné postupy manuálně navrhovaných sta-vebních projektů). V tomto smyslu jde o běh na hodně dlouhou trať, jejíž cíl bude zpřesňován v samotném procesu realizace dalších kroků. Obsah příspěvku by proto měl seznámit větší ok-ruh specialistů krajů, ostatních orgánů VS, projektantů a dalších zájemců o tuto problematiku s tím, kam směřují jeho první realizované kroky a jaké základy tím vytvářejí pro budoucnost.


HxDR – Hexagon Digitální realita

Špaček Vladimír
Intergraph CS s.r.o.

Digitální realita popisuje přesně aktuální stav, tedy vystavěné i nevystavěné území včetně všech staveb a vegetace. BIM modely budov a objektů pak představují velmi věrnou 3D vizualizaci projektových záměrů. Spojením těchto dvou datových zdrojů vzniká realistický obraz budoucího stavu území. HxDR je cloudová platforma společnosti Hexagon pro ukládání, vizualizaci a spolupráci v oblasti snímání reality a geoprostorových dat. Tato platforma nabízí skutečné snímání reality a vizualizace digitálních dvojčat v cloudu. Digitální dvojče celé krajiny může sloužit jako podklad pro modelování variant stavebních projektů, pro podporu stavebního řízení, pro územní plánování nebo například pro vizualizace různých simulací (šíření hluku, tepelné ostrovy, záplavy apod.).