Burian Jaroslav
Univerzita Palackého v Olomouci
Územně analytické podklady (ÚAP) představují klíčový zdroj prostorových dat, která jsou zásadní pro efektivní a přesné plánování rozvoje měst. Vysoká kvalita a aktuálnost těchto dat přímo ovlivňují přesnost analýz územního potenciálu i ekonomického hodnocení, což jsou klíčové aspekty územního plánování. Moderní geografické informační systémy (GIS) dnes umožňují využití dat ÚAP nejen pro pokročilé vizualizace (např. 3D modely nebo mapové aplikace), ale také pro prostorové analýzy a simulace, které poskytují nové a detailní informace o území. Příspěvek se zaměřuje na využití dat ÚAP v multikriteriálním modelu Urban Planner pro hodnocení územního potenciálu a navazující ekonomické analýzy. Model, který využívá metodu váženého překrývání dat v prostředí GIS, umožňuje hodnotit rozvojové plochy měst na základě více než 30 kritérií zahrnujících ekologické, sociální a ekonomické faktory. Významná pozornost je věnována ekonomickému potenciálu území, včetně analýzy příjmů a výdajů spojených s různými typy výstavby. Tento přístup poskytuje cenné podklady pro rozhodování o vhodnosti rozvoje ploch pro různé typy využití (např. bydlení, občanská vybavenost, výroba). Model Urban Planner byl v posledních pěti letech nasazen v řadě měst v Česku i na Slovensku, jako jsou Jihlava, Bratislava, Hradec Králové, Kadaň, Kolín a Znojmo. Výsledky těchto aplikací významně přispěly k přesnějšímu a efektivnějšímu plánování rozvoje měst, čímž podporují spolupráci mezi odborníky a politiky při rozhodování o strategickém využití území.
Klusoň Zdeněk
AERIMAP, s.r.o.
Referát se zabývá aktuální situaci v lidarovém skenování v ČR a Evropě. Představuje používanou snímací a leteckou techniku. Rozebírá využití pořizovaných dat v oblasti inventarizace lesa a tvorby LHP. Popisuje tvorbu DMT v lese a uvádí i další příklady použití dat s vysokou hustotou skenování.
Lupač Miroslav
Agentura Koniklec, o. p. s.
Kvalitu života v lidském obydlí, pohodlí, zdraví a štěstí jeho obyvatel určuje nejenom stavba samotná, ale i její bezprostřední okolí. Takzvané pravidlo 3/30/300 říká, že bychom měli z okna vidět 3 stromy, mít alespoň 30 % zeleně na plochách v okolí domu a nejdále 300 metrů od něj by měl být větší park nebo přírodní krajina. Hranice mezi technickou bublinou domu a okolím nemusí být tak ostrá, všechny druhy energií, polí, ale i funkcí se zde mohou kombinovat. Propojení takových míst do skupin vytváří sousedství, útvar, který v našich končinách chápeme čistě topograficky, prostorově. Přitom v jiných prostředích a kulturách je to právě ten prostor, kde se rodí vše potřebné pro kvalitu života v celých městech. Důležitou vlastností takových sousedství je odolnost. Jedná se o vlastnost umožňující přečkat nepříznivé časy v bezpečí a zdraví a ještě se každým otřesem v něčem vylepšit. Tlak změn je veliký zejména v důsledku změny klimatu. Zdánlivě se odolnost dá vynutit technicky vytvořením uměle chráněného prostředí. Domy a sídliště pak připomínají vesmírné habitaty. Technická odolnost je ale statická, pasivní a příliš tvrdá na to, že člověk je součástí přírody, živý tvor, organická bytost. Odolnost založená na propojení domova s přírodou je živoucí, dynamická, proměnlivá a měkká. Může se vyvíjet, měnit a růst spolu s tím, jak změny přicházejí a odcházejí. Agentura Koniklec se o podporu takového způsobu života, bydlení a stavění snaží. K získávání komplexních informací o adaptivní kapacitě konkrétních míst v urbanizované krajině používáme řadu nástrojů včetně online senzoriky a experimentů takzvané občanské vědy. Vyvinuli jsme vlastní podrobný index odolnosti lokalit v zimním a letním období. Veškerá opatření, doporučení a obecné závěry činíme na základě tvrdých dat. K těm patří i prostorová data zpracovávaná v prostředí GIS aplikací, která nám zejména pomáhají poznat lépe kvalitu širšího okolí staveb. Sledujeme tak například modifikovaný Biotope Area Factor, zde známý jako index či koeficient modrozelené infrastruktury. Ten je nově součástí metodických doporučení k sledování rozsahu a kvality zelené infrastruktury, která se před rokem stala další veřejnou infrastrukturou v rámci novely stavebního řádu. Můžeme představit také jiné zajímavé aplikace GIS pro sledování adaptivní kapacity měst například na výsledcích mezinárodního projektu LIFE DELIVER 2018 – 2024, kde jsme pomocí prostorové analýzy například identifikovali změny v počtu fotovoltaických panelů na daném území, které nelze odvodit z žádných jiných dostupných dat.
Pechanec Vilém (1), Prokopová Marcela (2) a kol.
(1) Univerzita Palackého v Olomouci, Př F, Katedra geoinformatiky (2) Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i
Příspěvek představuje prioritizaci krajiny České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na základě analýzy zranitelnosti krajiny a analýzy plnění vybraných ekosystémových služeb. Celá analýza je provedena jednotně pro měřítko 1:10 000, v rozsahu celé České republiky, na úrovni jednotlivých biotopů české krajiny. Analýza zranitelnosti je založena na evropské metodice ESAI (Environmental Sensitivive Area), která byla kompletně adaptována pro podmínky ČR. Dílčím výsledkem je zařazení každého segmentu krajiny do jedné z 8 kategorií zranitelnosti a vygenerování souboru hodnocených faktorů pro stanovení (kombinace) hlavních příčin zranitelnosti. Hodnocení vybraných ekosystémových služeb vychází z dlouhodobě rozvíjené metodiky, která je přímou reakcí na požadavky mezinárodního panelu IPBES (The Intergovernmental Science-Policy Platform on Biodiversity and Ecosystem Services). Provedené analýzy jsou klasifikovány do 5člené semi-kvantitaivní stupnice. Následnou multikriteriální analýzou zranitelnosti, plnění ekosystémových služeb a dopadu na společnost v prostorovém kontextu jsou vymezeny a ohodnoceny segmenty z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření. Model umožňuje škálovatelnost úrovně a extentu vyhodnocení - od úrovně biotopů po různé administrativní jednotky a přírodní hranice. V této fázi je připravena (a bude prezentována) úroveň jednotlivých obcí, ORP a krajů ČR.
Pyvovar Petro
Polissia National Univerzity in Zhytomyr
The presentation examines land cover changes in the Zhytomyr region of Ukraine under the influence of decentralization and war. The study analyzes parental land use from 2016 to 2023 using Google Earth Engine's Dynamic World V1 data, combining geospatial data with qualitative semi-structured interview findings. The results show that the decentralization process launched in 2019 has strengthened local self-government and empowered communities to manage land resources. This period was characterized by the expansion of agricultural land and the reduction of natural land cover types, such as grassy cynosus and shrubs. Instead, the full-scale invasion that began in 2022 led to a shift in land use priorities associated with labor shortages, rising resource costs, and limited access to markets, leading to shrinking agricultural land and partial restoration of natural ecosystems. Particularly significant fluctuations are noted in forested areas and water bodies due to energy needs and restrictions on activities in conflict zones. The results of the study emphasize the need for adaptive management of land resources in the context of socio-economic and political challenges, as well as the importance of land cover monitoring for regional planning and rational use of natural resources.
Rak Libor
Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí
Veřejnosti je pravděpodobně termín „zelená infrastruktura“ znám a jistě tuší jeho obsahovou náplň a v probíhající změněně klimatu stále nabývá významu a není od věci popsat její skladební prvky a její funkční význam při ovlivňování mezoklimatu (mikroklimatu městské aglomerace. Nový stavební zákon definuje zelenou infrastrukturu jako: „Veřejnou infrastrukturu vedle dopravní a technické infrastruktury, občanského vybavení k zajištění základních potřeb obyvatel a veřejných prostranství tvoří zelená infrastruktura, kterou je plánovaný, převážně spojitý systém ploch a jiných prvků vegetačních, vodních pro hospodaření s vodou, přírodního a polopřírodního charakteru, které svým cíleným stavem umožňují nebo významně podporují plnění široké škály ekosystémových služeb a funkcí: součástí zelené infrastruktury je také územní systém ekologické stability krajiny.“ Nepřehlédnutelným jevem v současnosti je probíhající klimatická změna a z ní plynoucí nepříznivé dopady na krajinu i sídla. Klimatické změny způsobují globální proměnlivost srážek, periody tropických dnů se značně prohlubují a srážky jsou nerovnoměrné a velmi často intenzivní. Jen ve Střední Evropě se výskyt povodní více než zdvojnásobil. Počet tropických dnů v případě nejhorších scénářů může v budoucnosti vystoupat až ke stovce za rok (současný normál je zhruba 50 dnů za rok). Zelená infrastruktura umožňuje sídelním útvarům přizpůsobit se těmto změnám díky přirozené schopnosti vegetace regulovat teplotu a zadržovat vodu. Zelené plochy propojené koridory ve městech mohou vytvářet funkční zelenou síť poskytující životní stanoviště pro mnoho druhů živočichů a rostlin. Tento aspekt je zvláště důležitý ve vysoce urbanizovaných oblastech, kde je přirozených ekosystémů nedostatek. V České republice žije ve městech s počtem obyvatel nad 10 000 více jak 51% populace. Studie ukazují, že blízká dostupnost prvků zeleně má prokazatelný pozitivní vliv na fyzické a psychické zdraví. Mezi podpůrné prvky zelené infrastruktury řadíme: trávníky, záhony (dřevinné, květinové či smíšené), keře a stromy. Stromy jsou nejvýznamnějšími prvky vegetace v sídlech, mají výborné klimatizační schopnosti, poskytují stín, spotřebovávají sluneční energii na evapotranspiraci, ukládají velké množství uhlíku, zlepšují kvalitu ovzduší a zadržují srážkovou vodu. Míra plnění těchto služeb je přímo závislá na objemu koruny a jeho vitalitě a zdravotním stavu. Pro městské prostředí, je proto nutné volit druhy odolné anebo vylepšit stanovištní podmínky, tak aby strom prosperoval v lokalitách, které jsou extrémně zatížené (vyzařováním tepla, suchem a znečištěním). Nezbytnou podmínkou pro nastavení optimálního rozvoje zelené infrastruktury a nastavení mitigačních opatření v sídlech, je kvalitní management zeleně, který musí vycházet z dobře zpracovaného pasportu zeleně a následně dopodrobna vyhotovenou inventarizací zeleně, která následně umožňuje kvalitní analýzy zeleně (jako jsou věkové a druhové složení zeleně, predikce úbytku zeleně a následné nahrazení tzv. vzniklé ekologické újmy). Velmi důležitou analýzou, je analýza tzv. společenská rizika dřevin (tj. tzv. predikce havarijního selhání s určením potenciálního rizika). Vytvořený kvalitní management zeleně je nezbytným nástrojem mitigačních opatření v sídlech a kvalitní tvorby architektury veřejného prostoru.
ROŽNOVSKÝ Jaroslav, ZAHRADNÍČEK Pavel
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno
Pojem „změna klimatu“ je až na výjimky obecně přijímán jako vědecky doložený poznatek klimatologů. V určitém pohledu je však stálý problém s přijetím fyzikální podstaty změny klimatu, tedy skleníkového jevu a jeho ovlivnění rostoucí koncentrací skleníkových plynů, a změnou teploty vzduchu a dalších meteorologických prvků vlivem změny radiační bilance povrchů. Musíme si uvědomit, že města jsou jednoznačně výtvory člověka, proto by se měly respektovat vědecké poznatky při tvorbě městského prostředí. Ovšem z hlediska podmínek pro obyvatele se městské prostředí stále více liší od venkovské krajiny. Z hlediska hlavně extrémních projevů počasí má městské prostředí pro obyvatele i negativní dopady. Jde hlavně o rostoucí teplotu vzduchu, snížení vlhkosti vzduchu, zvýšení výparu a ovlivnění slunečního záření. Zvyšování teploty vzduchu je dáno umělými povrchy s rozdílnými fyzikálními vlastnostmi oproti zeleni. Dnes je již známý pojem „tepelný ostrov města“. Jde o části města, kde jsou díky vysokým teplotám povrchů i významně vyšší teploty vzduchu. V rámci námi řešených projektů zaměřených na městské prostředí, zvláště na městské klima, se ve výstupech zaměřujeme na doporučení, jak předcházet negativním dopadům na obyvatele měst. Proto hodnocení městského klimatu z údajů naměřených na klimatologických stanicích Českého hydrometeorologického ústavu není odpovídající. Tato měření jsou vedena pro volnou krajinu podle mezinárodně platných metod stanovených Světovou meteorologickou organizací pro tzv. makroklima. Pro reálnou charakteristiku klimatu daného města, tedy mezoklima až mikroklima je nutné vybudovat ve městech systém meteorologických měření na místech, která budou charakterizovat různá prostředí města v dlouhodobém režimu. Jako příklad vlivu městského prostředí na průběh počasí a dlouhodobě tedy podnebí jsou naše výsledky z měření v Brně. V publikaci Podnebí ČSSR – Tabulky (1961) je pro Brno (výsledek za období 1926 až 1950) uváděn počet 14 tropických dnů. V roce 2024 těchto dnů bylo v Brně-Žabovřeskách 38, mimo město 34. Dále z našeho rozboru teploty vzduchu ve městě a mimo město vyplývá, že výskyt letních a tropických dnů byl oproti dlouhodobému průměru výrazně dříve. Zde je nutné připomenout, že podle našich dosavadních poznatků, je nutné tato měření provádět také pro průmyslové zóny měst, které jsou často velmi rozsáhlé a mají umělé povrchy. V městském klimatu má významnou roli zeleň, která, zjednodušeně řečeno, má ochlazovací účinek. V letních měsících jsou teploty povrchů se zelení o dvě i tři desítky °C nižší než betonových, asfaltových a podobných povrchů. Proto je vhodné mít zeleň nejen na území města, ale i v jeho nejbližším okolí a zabezpečit péči o zeleň financemi. Doporučujeme na základě analýzy městského klimatu provádět odbornou analýzu možných rizik a hledat vhodná adaptační, pokud to lze, tak mitigační opatření pro dané město. Není vhodné postupovat jen podle obecných doporučení.
Ryšávková Kristýna
Moře půdy / CleverMaps
Prezentace přináší případovou studii, jak jsme přistoupili k vektorizaci územních plánů Návrhů a Rezerv České republiky. Ukážeme konkrétní kroky, které vedly od nejednotných a těžko dostupných dat k přehlednému systému, díky kterému mohou lidé snadno najít informace o konkrétní parcele napříč celou Českou republikou. Přístup je ukázkou propojení technologií GIS a skutečných potřeb uživatelů.
Vrbová Kateřina
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj zahájilo v roce 2019 přípravu projektu digitalizace stavebního řízení a územního plánování. V oblasti územního plánování je hlavním cílem projektu vytvoření centrálního informačního systému, Národního geoportálu územního plánování. Ten představuje společnou jednotící platformu pro sdílení dat i samotný výkon agendy na úseku územního plánování (elektronické formuláře pro veřejnost, informování o projednávaných dokumentacích na jednom místě, práce úředníků v jednom systému). Nedílnou součástí digitalizace územního plánování je i zavedení standardů jednotlivých nástrojů územního plánování (územně analytických podkladů, územně plánovacích dokumentací, územních opatřeních o stavebních uzávěrách a asanacích území atd.). To vše představuje komplexní a složitý proces. S ohledem na iniciační problémy, které jsou se zavedením takto rozsáhlé digitalizace agendy spojené, došlo opakovaně k posunu termínu plného náběhu národního geoportálu územního plánování do praxe. Nově je stanoven termín 1. čevence 2025. Prezentace představí aktuální stav projektu a všech souvisejících aktivit na úseku územního plánování včetně aktální právní úpravy.
Česká asociace pro geoinformace
kancelář 229B
Novotného lávka 5
116 68 Praha 1
tel./fax: 221 082 374
email: cagi@cagi.cz
Strategičtí členové
CAGI na sociálních sítích:
2013 CAGI. Všechna práva vyhrazena.
Prohlášení o přístupnosti stránek.
Mapa webu.
Statistiky návštěvnosti.